V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Michael O. Rabin. Prozkoumáme jeho původ, jeho dopady na dnešní společnost a jeho význam v různých oblastech. Dozvíme se o jeho historii, jeho charakteristických rysech a možných budoucích projekcích, které by mohl mít. Michael O. Rabin je téma velkého zájmu a dává nám příležitost ponořit se hlouběji do jeho podstaty, abychom lépe porozuměli jeho vlivu na naše prostředí. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Michael O. Rabin.
Michael Ozer Rabin | |
---|---|
Narození | 1. září 1931 (92 let) Breslau, Výmarská republika (dnes Polsko) |
Alma mater | Hebrejská univerzita Princetonská univerzita |
Pracoviště | Harvard University Hebrejská univerzita Columbia University |
Obor | informatika |
Ocenění | Turingova cena, Izraelská cena a řada dalších |
Děti | Tal Rabin |
Rodiče | Israel Abraham Rabin a Ester Rabin |
Příbuzní | Miriam Ben-Peretz a Chaim Rabin (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michael Ozer Rabin (hebrejsky מִיכָאֵל עוזר רַבִּין, * 1. září 1931, Breslau) je izraelský informatik. V roce 1959 zavedl společně s Dana Scottem koncept nedeterministického konečného automatu, který se stal mimořádně důležitým konceptem především ve výpočtové složitosti. Upravil též algoritmus Garyho Millera na testování prvočíselnosti – tento test prvočíselnosti je dnes známý jako Millerův-Rabinův test prvočíselnosti (1975). Rabin je též autorem tzv. Rabinova kryptosystému (1979), asymetrické kryptografické techniky, jejíž bezpečnost závisí, podobně jako bezpečnost algoritmu RSA, na výpočtové složitosti problému rozkladu na prvočísla. V roce 1987 objevil společně s Richardem Karpem tzv. Rabinův-Karpův algoritmus, což je efektivní algoritmus na vyhledávání v textu.
Za článek z roku 1959, ve kterém byl zavedený koncept nedeterministického konečného automatu, dostal v roce 1976 společně s Danem Scottem Turingovu cenu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Oser Rabin na slovenské Wikipedii.