Mijako

V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Mijako na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Mijako zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval způsob jejich myšlení, jednání a vztahu k okolnímu světu. Od svých počátků až po současnost byl Mijako předmětem debat a kontroverzí, generoval smíšené názory a probouzel smíšené emoce. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak Mijako formoval kulturu, politiku, ekonomiku a další aspekty společnosti, a zamyslíme se nad jeho významem v moderní době. Tento článek se snaží nabídnout úplnou a obohacující vizi Mijako a vyzývá čtenáře, aby se zamyslel a ponořil se hlouběji do tématu velkého významu pro dnešní svět.

Mijako
宮古列島
Ostrovy Mijako (podbarveny uprostřed) na mapě prefektury Okinawa
Ostrovy Mijako (podbarveny uprostřed) na mapě prefektury Okinawa
Geografie
Poloha
SouostrovíRjúkjú
Rozloha226 km²
Počet ostrovů8
Časové pásmoUTC+9
Hlavní ostrovMijakodžima
Země
StátJaponskoJaponsko Japonsko
ProvinciePrefektura Okinawa
Obyvatelstvo
Počet obyvatel57 687 (X/2005)
Hustota zalidnění255 obyv./km²

Souostroví Mijako (japonsky 宮古列島 ) je skupina ostrovů na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem, která je v rámci prefektury Okinawa součástí Japonska.

Geografie

Souostroví leží v jižní části souostroví Rjúkjú, zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Okinawou a Tchaj-wanem. Je pozůstatkem rozsáhlého pevninského mostu, který se zhruba před 5 mil. let rozlámal a během stávajícího interglaciálu byl z větší části zatopen. Je tvořeno vápencem uloženým na vrstvách jílu. Kolem ostrovů se nacházejí rozsáhlé mělčiny s korálovými útesy.

Flóra je na ostrovech subtropická a jsou v ní zastoupeny i některé tropické druhy. Není tak bohatá jako na ostatních částech souostroví Rjúkjú; vyskytuje se zde 134 volně žijících druhů, z nichž 132 je původních. Fauna je zastoupena 254 druhy ptáků, 8 druhy savců, větším počtem druhů plazů a obojživelníků; ostatní druhy představuje především zdejší rozmanitý hmyz. Nejznámějším zdejším endemitem je kůň Mijako. Ostrovy Irabu a Šimodži jsou včetně okolního moře od r. 1995 chráněným územím (Irabu Prefectural Natural Park) o rozloze 23 km².

Klima na ostrovech je oceánické, subtropické. Průměrná roční teplota vzduchu je 23,0 °C; nejnižší teploty nastávají v lednu a únoru (10 °C až 15 °C), nejvyšší jsou mezi červencem a zářím (30 °C). Roční úhrn srážek je okolo 2 300 mm s maximem v období dešťů na přelomu května a června; průměrná vlhkost vzduchu je 80 %.

Mapa souostroví Mijako

Přehled obydlených ostrovů dává následující tabulka:

Správní celek Ostrov japonsky Pohled shora Plocha,
Nejvyšší
bod
Zeměpisné souřadnice
město Mijakodžima Mijakodžima 宮古島 159,25 115    24°46′27″ s. š., 125°19′36″ v. d.
Ikemadžima 池間島 2,83 28    24°55′56″ s. š., 125°14′31″ v. d.
Kurimadžima 来間島 2,84 47    24°43′33″ s. š., 125°15′6″ v. d.
Irabudžima 伊良部島 29,08 89    24°50′20″ s. š., 125°9′25″ v. d.
Šimodžišima 小浜島 9,54 22    24°48′58″ s. š., 125°9′15″ v. d.
Ógamidžima 大神島 0,24 75    24°55′1″ s. š., 125°18′29″ v. d.
obec Taramadžima Taramadžima 多良間島 19,75 33    24°39′28″ s. š., 124°42′1″ v. d.
Minnadžima 水納島 2,15 13    24°45′17″ s. š., 124°41′42″ v. d.

Obyvatelstvo

Převážná část obyvatel (téměř 56 000) žije na ostrově Mijakodžima. Většina obyvatel mluví mijakštinou (宮古語 ), což je jeden z japonsko-rjúkjúských jazyků. Japonština je rozšířena jako druhý jazyk.

Hospodářství

Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov a zemědělství, ve kterém od počátku 20. století nabylo významu pěstování cukrové třtiny. Po druhé světové válce vzrostl význam domácí turistiky.

Ostrovy jsou propojeny trajekty. Hlavní ostrov Mijakodžima je spojen mosty s ostrovem Ikemadžimou (dl. 1 592 m) a Kurimadžimou. Na Mijakodžimě, Šimodžišimě a Taramadžimě jsou letiště místního významu.

Historie

Ostrovy byly od středověku součástí království Rjúkjú. Koncem 19. století je Japonsko anektovalo spolu s celým královstvím. Po porážce Japonska ve druhé světové válce podléhaly americké správě. Podle čl. 3 sanfranciské smlouvy patřily ostrovy k územím, která měla být se souhlasem OSN převedena do správy USA. Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo. Ostrovy byly 17. června 1971 Japonsku navráceny.

Zajímavosti

Ostrovy jsou zajímavé svým folklórem, ze kterého jsou pozoruhodné slavnosti a slavnostní oblečení. Nachází se zde botanická zahrada a každoročně je zde pořádán významný závod v triatlonu.

Odkazy

Reference

  1. a b c d WISNIEWSKI, Mark. The Nature of the Miyako Islands . 2004 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (anglicky) 
  2. EDITORIAL COMMITTEE OFFICE OF THE JAPANESE COUNTRY REPORT. Country Report (For FAO State of the World’s Animal Genetic Resources Process) . National Institute of Agrobiological Sciences . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-15. (anglicky) 
  3. SAYFI, Philip. Japanese horse breeds . LinguaLift, 2010-08-22 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-15. (anglicky) 
  4. a b WISNIEWSKI, Mark. The Folklore of the Miyako Islands . 2004 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (anglicky) 
  5. LEE, Seokwoo. The 1951 San Francisco Peace Treaty with Japan and the Territorial Disputes in East Asia . Pacific Rim Law & Policy Journal Association, 2002 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. Agreement between Japan and the United States of America Concerning the Ryukyu Islands and the Daito Islands . Tokio: Institute of Oriental Culture, University of Tokyo, 1971-06-17 . Dostupné online. (anglicky) 
  7. Miyako Jofu . Tokio: Japan National Turism Organization . Dostupné online. (anglicky) 
  8. LE BERRE, Sophie. Jardin de plantes tropicales de la ville de Miyakojima . 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-08. (francouzsky) 
  9. Strongman - All Japan Triathlon Miyako-jima . Miyakojima City: Strongman Triathlon Committee . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-23. (anglicky) 

Externí odkazy