V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Mijako na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Mijako zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval způsob jejich myšlení, jednání a vztahu k okolnímu světu. Od svých počátků až po současnost byl Mijako předmětem debat a kontroverzí, generoval smíšené názory a probouzel smíšené emoce. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak Mijako formoval kulturu, politiku, ekonomiku a další aspekty společnosti, a zamyslíme se nad jeho významem v moderní době. Tento článek se snaží nabídnout úplnou a obohacující vizi Mijako a vyzývá čtenáře, aby se zamyslel a ponořil se hlouběji do tématu velkého významu pro dnešní svět.
Mijako 宮古列島 | |
---|---|
Ostrovy Mijako (podbarveny uprostřed) na mapě prefektury Okinawa | |
Geografie | |
Poloha | 24°43′ s. š., 125°1′ v. d. |
Souostroví | Rjúkjú |
Rozloha | 226 km² |
Počet ostrovů | 8 |
Časové pásmo | UTC+9 |
Hlavní ostrov | Mijakodžima |
Země | |
Stát | Japonsko |
Provincie | Prefektura Okinawa |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 57 687 (X/2005) |
Hustota zalidnění | 255 obyv./km² |
Souostroví Mijako (japonsky 宮古列島 ) je skupina ostrovů na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem, která je v rámci prefektury Okinawa součástí Japonska.
Souostroví leží v jižní části souostroví Rjúkjú, zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Okinawou a Tchaj-wanem. Je pozůstatkem rozsáhlého pevninského mostu, který se zhruba před 5 mil. let rozlámal a během stávajícího interglaciálu byl z větší části zatopen. Je tvořeno vápencem uloženým na vrstvách jílu. Kolem ostrovů se nacházejí rozsáhlé mělčiny s korálovými útesy.
Flóra je na ostrovech subtropická a jsou v ní zastoupeny i některé tropické druhy. Není tak bohatá jako na ostatních částech souostroví Rjúkjú; vyskytuje se zde 134 volně žijících druhů, z nichž 132 je původních. Fauna je zastoupena 254 druhy ptáků, 8 druhy savců, větším počtem druhů plazů a obojživelníků; ostatní druhy představuje především zdejší rozmanitý hmyz. Nejznámějším zdejším endemitem je kůň Mijako. Ostrovy Irabu a Šimodži jsou včetně okolního moře od r. 1995 chráněným územím (Irabu Prefectural Natural Park) o rozloze 23 km².
Klima na ostrovech je oceánické, subtropické. Průměrná roční teplota vzduchu je 23,0 °C; nejnižší teploty nastávají v lednu a únoru (10 °C až 15 °C), nejvyšší jsou mezi červencem a zářím (30 °C). Roční úhrn srážek je okolo 2 300 mm s maximem v období dešťů na přelomu května a června; průměrná vlhkost vzduchu je 80 %.
Přehled obydlených ostrovů dává následující tabulka:
Správní celek | Ostrov | japonsky | Pohled shora | Plocha, |
Nejvyšší bod |
Zeměpisné souřadnice |
---|---|---|---|---|---|---|
město Mijakodžima | Mijakodžima | 宮古島 | 159,25 | 115 | 24°46′27″ s. š., 125°19′36″ v. d. | |
Ikemadžima | 池間島 | 2,83 | 28 | 24°55′56″ s. š., 125°14′31″ v. d. | ||
Kurimadžima | 来間島 | 2,84 | 47 | 24°43′33″ s. š., 125°15′6″ v. d. | ||
Irabudžima | 伊良部島 | 29,08 | 89 | 24°50′20″ s. š., 125°9′25″ v. d. | ||
Šimodžišima | 小浜島 | 9,54 | 22 | 24°48′58″ s. š., 125°9′15″ v. d. | ||
Ógamidžima | 大神島 | 0,24 | 75 | 24°55′1″ s. š., 125°18′29″ v. d. | ||
obec Taramadžima | Taramadžima | 多良間島 | 19,75 | 33 | 24°39′28″ s. š., 124°42′1″ v. d. | |
Minnadžima | 水納島 | 2,15 | 13 | 24°45′17″ s. š., 124°41′42″ v. d. |
Převážná část obyvatel (téměř 56 000) žije na ostrově Mijakodžima. Většina obyvatel mluví mijakštinou (宮古語 ), což je jeden z japonsko-rjúkjúských jazyků. Japonština je rozšířena jako druhý jazyk.
Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov a zemědělství, ve kterém od počátku 20. století nabylo významu pěstování cukrové třtiny. Po druhé světové válce vzrostl význam domácí turistiky.
Ostrovy jsou propojeny trajekty. Hlavní ostrov Mijakodžima je spojen mosty s ostrovem Ikemadžimou (dl. 1 592 m) a Kurimadžimou. Na Mijakodžimě, Šimodžišimě a Taramadžimě jsou letiště místního významu.
Ostrovy byly od středověku součástí království Rjúkjú. Koncem 19. století je Japonsko anektovalo spolu s celým královstvím. Po porážce Japonska ve druhé světové válce podléhaly americké správě. Podle čl. 3 sanfranciské smlouvy patřily ostrovy k územím, která měla být se souhlasem OSN převedena do správy USA. Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo. Ostrovy byly 17. června 1971 Japonsku navráceny.
Ostrovy jsou zajímavé svým folklórem, ze kterého jsou pozoruhodné slavnosti a slavnostní oblečení. Nachází se zde botanická zahrada a každoročně je zde pořádán významný závod v triatlonu.