V dnešním světě se Milada Skrbková stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Jeho dopad je vidět v různých aspektech každodenního života, od technologie po kulturu a společnost. Jak se Milada Skrbková neustále vyvíjí a nabývá nových forem, je zásadní analyzovat jeho vliv a pochopit jeho roli v našem neustále se měnícím světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Milada Skrbková, od jeho počátků až po jeho současný dopad, s cílem poskytnout komplexní pohled na tento fenomén a jeho význam v současnosti.
Milada Skrbková | |
---|---|
Narození | 30. května 1897 Praha |
Úmrtí | 2. října 1935 (ve věku 38 let) Praha |
Povolání | tenistka |
Choť | Ladislav Žemla |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
bronz | 1920 Antverpy | smíšená čtyřhra |
Milada Skrbková, provdaná Žemlová, (30. května 1897, Praha – 2. října 1935, tamtéž) byla československá tenistka, historicky vůbec první ženská olympionička Československé republiky vzniklé roku 1918. Její jediná předchůdkyně Hedviga Rosenbaumová startovala na Olympijských hrách v Paříži roku 1900 soukromě.
Skrbková se zúčastnila Letních olympijských her 1920 v Antverpách, kde vybojovala ve smíšené čtyřhře spolu s Ladislavem Žemlou bronzovou medaili poté, co porazili dánský pár Amory Hansenovou a Erika Tegnera 8–6, 6–4. Na tyto olympijské hry ČSR vyslala výpravu 118 sportovců, mezi nimiž byla jediná žena. Vedoucím mise byl generální tajemník ČSOV Josef Rössler-Ořovský.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milada Skrbková na anglické Wikipedii.