V dnešním světě se Mladá Bosna stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už v profesní, akademické nebo osobní sféře, Mladá Bosna vzbuzuje zájem jednotlivců všech věkových kategorií a profesí. Jeho dopad a význam se táhne napříč historií a pokrývá celou řadu aspektů, které ovlivňují dnešní společnost. V tomto článku podrobně prozkoumáme mnoho aspektů Mladá Bosna, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky v různých kontextech. Prostřednictvím hluboké a vyčerpávající analýzy má osvětlit složitost a dimenze Mladá Bosna s cílem poskytnout komplexní pohled, který vybízí k zamyšlení a porozumění.
Mladá Bosna (srbsky Млада Босна, Mlada Bosna) byla radikální revoluční organizace jihoslovanské mládeže z Bosny a Hercegoviny před první světovou válkou.
Název skupiny byl odvozen od díla italského filozofa Giuseppe Mazziniho, který založil vizionářské hnutí Mladá Evropa, jehož mottem bylo: „Každému národu jeho stát.“ Z tohoto politického proudu mj. částečně vycházeli také členové české Národní strany svobodomyslné, tzv. „mladočeši“.
Cílem skupiny bylo odtržení od Rakouska-Uherska či jeho rozpad. Člen Mladé Bosny Gavrilo Princip spáchal 28. června 1914 (v den významného pravoslavného svátku Vidovdan) atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. Tato událost prakticky znamenala záminku k rozpoutání první světové války.
Organizace spolupracovala s tajnou organizací Černá ruka, napojenou na vojenskou rozvědku Srbského království, nebo také s jinými omladinskými organizacemi v rámci Rakouska-Uherska, v českých zemích tzv. Českoslovanská omladina.