Mmap je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Od svého dopadu na současnou společnost až po svůj historický význam, Mmap vyvolal vášnivé diskuse a debaty mezi odborníky i fanoušky. Díky široké škále úhlů pohledu a názorů je _ var1 tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mmap a budeme se zabývat jeho vlivem v dnešním světě a jeho důležitostí v různých kontextech.
mmap (z anglického memory mapping, česky zhruba zobrazení do paměti) je v oboru výpočetní techniky označení pro systémové volání UNIXových a UN*Xových operačních systémů, kterým se zobrazuje soubor nebo hardware virtuálně do paměti. Nejde nutně o skutečné zrcadlení a fyzické využívání operační paměti (její případné využití je „líné“), ale o rezervování části jejího adresního prostoru pro komunikaci s daným zařízením nebo pro přístup do daného souboru. Vzhledem k principu fungování jej lze implementovat pouze na operačních systémech podporujících virtuální paměť a v praxi je obvykle implementováno pomocí stránkování, přesněji stránkování na žádost. K funkci mmap patří funkce munmap, která vytvořené adresní propojení naopak zruší.
Funkce mmap je součástí standardu POSIX.
Častým a jednoduchým využitím mmapu je namapování stejného souboru více procesy za účelem sdílení paměti.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku mmap na anglické Wikipedii.