Modřanská vinice

V tomto článku prozkoumáme dopad Modřanská vinice na současnou společnost. Od svého vzniku přitahuje Modřanská vinice pozornost a zvědavost lidí všech věkových kategorií a kulturních prostředí. V průběhu let se ukázalo, že Modřanská vinice je tématem neustálých diskusí a generuje různé názory a pohledy. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Modřanská vinice ovlivnil různé aspekty každodenního života, od způsobu komunikace až po to, jak se bavíme a vzděláváme. Tento článek se snaží poskytnout komplexní pohled na Modřanská vinice a jeho význam v dnešní společnosti.

Viniční dům čp. 6, v pozadí Modřanská vinice

Modřanská vinice (dříve nazývaná také jako Arcibiskupská vinice) je viniční trať v pražských Modřanech. Rozkládá se na ploše asi 1,5 hektaru na jihozápadním terasovitém svahu mezi ulicemi Modřanská, Chuchelská a Nad Vinicí v nadmořské výšce 198 až 232 metrů. Jedná se o nejjižnější pražskou vinici.

Historie

První zmínky o pěstování vinné révy v Modřanech pocházejí z darovací listiny Soběslava II. z roku 1178. Další zmínky můžeme nalézt v dochovaných městských knihách - dočteme se zde, že v roce 1481 nastala katastrofální neúroda na Modřanských vinicích, naopak v roce 1499 a 1551 vylisovali zdejší vinaři tolik vína, že jej nebylo kam lít. V roce 1576 spálil poslední dubnový mráz všechny vinice v okolí Prahy. V roce 1915 se vinná réva pěstovala na ploše dvou hektarů a bylo zde celkem 18 827 keřů. Pohromou pro vinici byl rok 1929, kdy vinice vymrzla během velkých mrazů, a následně nebyla obnovena.

V roce 1987 získal pozemek bývalé vinice Český svaz zahrádkářů ZO Vinice, jehož členové se rozhodli obnovit vinici na původním místě. Zahájili obnovu zanedbaného svahu a již v roce 1989 byla sklizena první úroda. V roce 1998 získala ZO Vinice právní subjektivitu a v roce 2000 byla obnovená vinice oficiálně zařazena do seznamu vinařských obcí a viničních tratí. Rekultivace pozemku a jeho rozšiřování pro výsadbu dalších keřů pokračovalo až do roku 2004, v současné době je zde prostor asi pro 16 500 keřů.

Geografické zařazení a kategorizace

Podle územního členění stanoveného vinařským zákonem a jeho prováděcí vyhláškou spadá Modřanská vinice do vinařské oblasti Čechy, Mělnická vinařská podoblast, vinařská obec Praha 12, viniční trať Modřanská vinice.

Pěstované odrůdy

Mezi hlavní odrůdy bílých vín, které se zde pěstují, patří - Ryzlink rýnský, Muškát moravský (MOPr), Müller Thurgau, Tramín červený, Kerner, Rulandské bílé. Pěstují se zde i odrůdy červených vín zejména Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Rulandské modré. Převažuje rýnsko-hesenské vedení na dva tažně se střední výškou kmene.

Viniční dům

Součástí historicky cenného areálu modřanské vinice je i památkově chráněný viniční dům postavený v roce 1801. Částečně roubená venkovská usedlost byla využívána při sklizni hroznů, přípravě vína a jeho uskladnění. Jedná se o unikátní ukázku domku z období klasicismu s pětiosým průčelím, trámovým stropem, střechou ze štípaného šindele, půdními průzory a mansardovou střechou. Původně se zde nacházela také černá kuchyně s dýmníkem, průlezným komínem a chlebovou pecí.

Zanedbaná stavba byla v letech 2004 až 2014 obnovena, zrekonstruované prostory přízemní části slouží od roku 2014 jako obřadní síň. V podkroví byla umístěna expozice historie městské části Prahy 12 a část je upravena pro potřeby výstavní galerie. V sousedství domku byla postavena replika původní stodoly, nacházejí se zde toalety a malá kavárna.

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 152951 : venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 

Literatura

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 317-318.

Související články

Externí odkazy