Myoglobin
V tomto článku podrobně prozkoumáme a analyzujeme situaci Myoglobin, zaměříme se na jeho nejdůležitější aspekty a nabídneme kompletní přehled tohoto tématu. Od jeho počátků až po jeho dnešní vliv, přes jeho důsledky v různých oblastech, se tento článek snaží poskytnout čtenáři globální a obohacující vizi Myoglobin. Prostřednictvím výzkumu, studií a svědectví se ponoříme do vzrušujícího světa Myoglobin, abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a dopadu na společnost. Připravte se ponořit se do informativní a zasvěcené cesty, která rozšíří vaše znalosti a umožní vám hlouběji porozumět Myoglobin.
Myoglobin je monomerický protein obsahující jeden globin a navázanou hemovou skupinu. Vyskytuje se v některých svalech, kde plní v podstatě funkci hemoglobinu, totiž přenáší kyslík. Skládá se z 153 aminokyselin. Myoglobin v lidském těle vzniká v srdeční svalovině a v některých velmi výkonných kosterních svalech. Na druhou stranu bylo zjištěno, že myši s vyřazenými geny pro myoglobin nemají problémy s přežitím a mají stejnou fyzickou kondici, jako jejich protějšky s funkčním myoglobinem.
Evoluce
Vznik myoglobinu se vysvětluje duplikací genu před 600–800 miliony lety, přičemž z jednoho genu vznikl myoglobin a z druhého vznikl alfa-globinový řetězec hemoglobinu. Zajímavostí je, že gen pro myoglobin obsahuje velké množství intronů, tedy nekódujících sekvencí genu, jež jsou následně po transkripci vystřiženy.
Reference
- ↑ a b ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. : Oxford University Press, 2006.
- ↑ a b RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ a b KUNERT, Jiří. K čemu potřebujeme myoglobin? . Vesmír 78, 72, 1999/2. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myoglobin na Wikimedia Commons
