Múzická umění
Tento článek se snaží řešit různé aspekty související s Múzická umění s cílem poskytnout čtenáři holistický pohled na toto téma. V tomto smyslu bude analyzován význam Múzická umění v různých oblastech a také jeho implikace v dnešní společnosti. Budou prozkoumány různé perspektivy a přístupy, abychom plně porozuměli významu Múzická umění a také jeho dopadu na současný svět. Cílem tohoto článku je poskytnout úplný přehled, který čtenáři umožní přemýšlet a vytvořit si informovaný názor na Múzická umění.
Múzická umění, dnes častěji scénická nebo performativní umění, jsou ty obory umění, při nichž umělci sami vystupují před publikem a používají svůj hlas, pohyby či tělo jako médium. Jsou to například hudba, tanec a divadlo, ve starověku také básnictví.
Název
Tato umění, která nevytvářejí hmotná díla čili artefakty, měla své vlastní bohyně Múzy, kdežto výtvarné umění se pokládala za řemesla, protože pracovala s hmotným materiálem a vyžadovala tělesnou námahu. Naproti tomu múzická umění lépe odpovídala představě okamžité inspirace, kterou umělci poskytují právě múzy. Proto se na začátku řeckých básní často vzývá „múza“.
Od slova múza se odvozuje jak slovo muzeum (músaion), tak označení hudby v mnoha jazycích (musica, music, atd.) i hovorové české muzika.
Múzy a jejich umění
Hésiodos uvádí devět múz:
- Kaliopé („s krásným hlasem“)
- Euterpé („obveselující“)
- Erató („láskyplná“)
- Thaleia („sváteční, kvetoucí“)
- Melpomené („zpívající“)
- Terpsychoré („tančící v kruhu“)
- Kleió („oslavující“)
- Úrania („nebeská“)
- Polyhymnia („mnohozpěvná“).
V jiných pramenech se ale uvádějí tři, čtyři nebo sedm múz s různými jmény. Teprve Pausanias přisoudil jednotlivým múzám různé druhy umění.
Reference
Literatura
- Ottův slovník naučný – svazek 17, str. 910, heslo Musy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu múzické umění na Wikimedia Commons
