V dnešní době je Náměstí republiky (Lublaň) tématem na rtech každého. Od svého vzniku až do současnosti je Náměstí republiky (Lublaň) předmětem debat, sporů a analýz v různých oblastech. Jeho dopad na společnost, politiku, ekonomiku a kulturu je nepopiratelný a jeho význam s postupem času jen roste. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Náměstí republiky (Lublaň), od jeho původu až po důsledky, které má na každodenní život. Prostřednictvím hloubkové a objektivní analýzy se budeme snažit tento fenomén osvětlit a pochopit jeho skutečný rozsah.
Náměstí republiky | |
---|---|
Umístění | |
Stát | Slovinsko |
Město | Městská občina Lublaň |
Poloha | 46°3′0,9″ s. š., 14°30′0,39″ v. d. |
Historie | |
Pojmenováno po | republika |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Náměstí republiky (slovinsky Trg republike), dříve náměstí revoluce (slovinsky Trg Revolucije) je jedno z hlavních náměstí v slovinské metropoli Lublani. Nachází se v jihozápadní části města, v blízkosti Plečnikova náměstí, Muzeálního náměstí a Národního muzea. Náměstí bylo navrženo a vybudováno v druhé polovině 20. století podle projektu Edvarda Ravnikara.
Realizace prostoru náměstí do současné podoby probíhala v letech 1962 až 1982. Na vzniku moderního prostranství spolupracoval Edvard Ravnikar s několika dalšími architekty, urbanisty a sochaři, mezi které patřili např. Anton Bitenc, Miloš Bonča, Jože Koželj, Anton Pibernik, Franc Rihtar, Vladislav Sedej a další. Nejprve zde vznikl parkovací dům, později byla vybudována přístavba místního gymnázia Jože Plečnika. V roce 1971 byl dokončen obchodní dům Maximarket a centrální prostranství. Cankarův dům byl budován v letech 1979 až 1981. V roce 1981 byl také odhalen pomník komunistickému politikovi Edvardu Kardeljovi, který se do současné doby na náměstí nachází. Dominantou prostranství jsou dvě výškové budovy (TR2 a TR3).
Dne 26. června 1991 zde byla vyhlášena nezávislost Slovinska na Jugoslávii.