Tento článek se bude zabývat tématem Neurofunk, které je dnes velmi důležité. Neurofunk získal velký význam v různých oblastech a vyvolal zájem a diskusi mezi odborníky i širokou veřejností. V průběhu let Neurofunk vyvolal řadu výzkumů, teorií a úvah, které obohatily znalosti o tomto tématu. Podobně Neurofunk vygeneroval různé pozice a názory, které odrážejí různorodost pohledů, které na věc existují. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty související s Neurofunk, stejně jako jeho důsledky a dopady v dnešní společnosti.
| Neurofunk | |
|---|---|
| Původ ve stylech | techstep jazz drum and bass house techno dark ambient |
| Kulturní pozadí | 1997–1998 |
| Typické nástroje | bicí automat, syntetizér, sekvencer, klávesy, sampler |
| Všeobecná popularita | velká |
| Podstyly | |
| žádné | |
| Jiná témata | |
| drum and bass – jungle | |
Neurofunk (jinak znám jako futurestep) je subžánr drum'n'bassu propagovaný producenty Ed Rushem, Opticalem & Matrixem v letech 1997 a 1998 v Londýně jako progrese k techstepu.
Vyvinul se z prvků těžší formy funku s mnoha vlivy, od techna, housu až po jazz. Charakteristické pro neurofunk jsou za sebou přes basovou linku jdoucí staby ("bodnutí"), rytmicky strukturované ostré back-beaty a často obsahuje dark ambientní pozadí.
První zmínky o tomto termínu byly v knize Energy Flash: A Journey Through Rave Music and Dance Culture od Simona Reynoldse. Tento hudební kritik zde popisuje své osobní vnímání stylistických posunů v techstepu.
Od počátečních stádií, kdy Optical nechal vzniknout tento styl spolu s jeho skladbou "To Shape The Future" (1997), předefinovali zvuk neurofunku do drsnější podobny s vlivy techna Konflict se skladbou "The Beckoning" (1999).
V roce 2002 Sinthetix, Cause 4 Cocnern a Silent Witness & Break přišli s minimalistickým přístupem a s důrazem na chladnější, přesnější beat inženýrství. Použili tvrdší staby, ostřejší audio míchání a pokročil zvukový design tohoto stylu. A to v období 2002 – 2005 spolu s producenty jako Gridlok, Corrupt Souls, Noisia, Phace a The Upbeats.
Mezi lety 2005 – 2008 vyšlo několik zásadních prací začínajících umělců jako Misanthrop, Axiom, Catacomb, Cern, Rregula & Dementia na labelech typu DSCI4, Syndrome Audio, Subtitles, SLR, Full Force a Neosignal.
Mezi lety 2007 a 2008 vznikla řada rozmanitých debutových alb neurofunkových producentů:
Silent Witness & Break začali produkovat průlomové skladby. Na label No U-Turn uvolnili např. svoje singly jako "Contact" nebo "Higher Rates". Silent Witness nakonec založil spolu s DJem Squirem svůj label DNAudio. Do poloviny roku 2008 vydali Silent Witness, Break & Survival svoje první album "Hard Times".
Kromě původu z techstepu, můžeme vlivy vysledovat až zpět do pozdních 60. až 70. let – období trumpetisty Milese Davise: jeho míchání jazzových, rockových a funkových žánrů. Bubeníci v tomto období – Tony Williams, Billy Cobham, Jack DeJohnette a Al Foster – využili polyrytmiky. Přehrávací techniky v interakci s dynamickým systémem trumpet, těžkých rockových riffů, improvizovanými jazzovými sóly a hlubokými funkový basovými linkami připravily cestu pro nové elektronické taneční počiny v 80. a 90. letech. Některá Davisova alba z tohoto období – In a Silent Way (1969), On The Corner (1972) a Get Up With It (1975) – byly předchůdci současné experimentální funkové hudby a měly vliv i na předčasné neurofunkové skladby:
Pro neurofunk je charakteristický střední rozsah, syntezátorové zvuky propletené filtrem a funkem ovlivněná basová linka. Davisovo zkreslení basů a žesťových nástrojů dalo základ nejen neurofunku, ale také jazz fusionu.
Další vliv na neurofunk (především na Ed Rushův & Opticalův techno-funk zvuk) měl George Clinton v 70. letech. Pak i Bernie Worrell, Bootsy Collins a Eddie Hazel, kteří spolu s Clintonem založili P-Funkovou mytologii. V jejich produkci se objevovala psychedelie a progresivita.
Collinsovo extravagantní hraní na bicí nástroje mělo velký vliv na vznik hip-hopu, techna a počátky neurofunku.