V dnešním světě je Norský královský řád za zásluhy téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už kvůli svému dnešnímu významu nebo svému dopadu na společnost, Norský královský řád za zásluhy vyvolal velký zájem v různých oblastech. Od vědecké po kulturní sféru je Norský královský řád za zásluhy předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snaží pochopit jeho význam a vliv na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Norský královský řád za zásluhy, analyzujeme jeho důsledky a relevanci v současném kontextu.
Norský královský řád za zásluhy | |
---|---|
Den Kongelige Norske Fortjenstorden Den Kongelege Norske Fortenesteordenen | |
Rytíř I. třídy, dámská verze | |
Uděluje Norský král | |
Typ | záslužný řád |
Založeno | 1985 |
Stát | Norsko |
Způsobilost | občané Norska i cizí státní příslušníci |
Uděluje se za | vynikající služby pro Norsko |
Status | dosud udílen |
Zakladatel | Olaf V. |
Hlava řádu | norský král Harald V. |
Třídy | velkokříž komtur s hvězdou komtur rytíř I. třídy rytíř |
Ostatní vyznamenání | |
Vyšší | Řád svatého Olafa |
Nižší | Kříž svobody krále Haakona VII. |
Norský královský řád za zásluhy (norsky (nynorsk): Den Kongelege Norske Fortenesteordenen, norsky (bokmål): Den Kongelige Norske Fortjenstorden) je druhé nejvyšší norské státní vyznamenání založené v roce 1985 králem Olafem V. Řád je udílen cizím státním příslušníkům a občanům Norska žijícím v cizině za vynikající služby pro Norsko a lidstvo. Velmistrem řádu je vládnoucí norský král.
Řád byl založen králem Olafem V. dne 14. června 1985. Důvodem pro vytvoření nového řádu byla snaha zamezit přílišnému udílení do té doby jediného norského řádu, Řádu svatého Olafa, do zahraničí. Ten se tak od okamžiku založení nového záslužného řádu udílí pouze občanům Norska žijícím ve vlasti (případně zahraničním hlavám států či příslušníkům královských rodin). Status řádu byl následně pozměněn v letech 1986, 1992, 2006 a 2015.
Řád je udílen norským králem za vynikající služby pro stát jak občanům Norska (především za práci v zahraničí) tak i cizím státním příslušníkům. Při státních návštěvách je běžně udílen většímu počtu lidí v důležitých politických, administrativních či vojenských funkcích. Také je udílen zahraničním diplomatům působícím v Norsku a cizincům spojeným s norským konzulátem.
V případě povýšení či smrti oceněného jsou insignie (kromě diplomu a rozety) navraceny Radě řádu.
Návrhy na vyznamenání jsou králi doručovány přes protokolární odbor Ministerstva zahraničních věcí Norska. Král následně udílí vyznamenání na základě usnesení Rady řádu sestávající z kancléře (hoffsjef), šéfa protokolárního odboru Královského ministerstva zahraničních věcí a kancléře Královského norského řádu svatého Olafa. V případě že je nutné rozhodnout o udělení rychle, je možné o něm rozhodnout pouze na doporučení kancléře bez usnesení rady.
Řádový odznak má podobu zlatě smaltovaného jetelového kříže (zvaného kříž svatého Olafa). Mezi rameny jsou vloženy jednoduché středověké korunky. Na lícní straně je uprostřed červeně smaltovaný řecký kříž se zlatým korunovaným monogramem zakladatele O V. Zadní strana je nesmaltovaná a nese rok založení řádu 1985. V hodnosti rytíře je odznak pouze postříbřený.
Řádová hvězda má podobu pozlacené osmicípé hvězdy. Uprostřed hvězdy je položen řádový odznak. Ve třídě komtura s hvězdou je řádová hvězda stříbrná.
Stuha je z moaré tmavě modré barvy.
Řád je udílen ve třech řádných třídách a dvou podtřídách: velkokříž, komtur (který se dále dělí na třídu komtura s hvězdou a komtura) a rytíř (který se dále dělí na třídu rytíře I. třídy a rytíře).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal Norwegian Order of Merit na anglické Wikipedii.