Dnes budeme mluvit o Oldřich Straka. Toto téma má v dnešní společnosti velký význam, protože vyvolalo velké diskuse a kontroverze v různých odvětvích. Je důležité porozumět různým aspektům obklopujícím Oldřich Straka, od jeho původu až po jeho dnešní dopad. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a názory na Oldřich Straka s cílem nabídnout komplexní a vyvážený pohled na toto téma. Doufáme, že tato analýza pomůže osvětlit Oldřich Straka a přispěje k lepšímu pochopení jeho důležitosti v současném kontextu.
Oldřich Straka | |
---|---|
Narození | 29. prosince 1906 Praha |
Úmrtí | 14. ledna 1983 (ve věku 76 let) Praha |
Povolání | fotograf |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Oldřich Straka (29. prosince 1906 Vršovice (nyní Praha) – 14. ledna 1983, Praha) byl český fotograf.
Narodil se v rodině strojvůdce Františka Straky (1879–??) a jeho manželky Emanuely, rozené Ballákové (1883–??).
Během hospodářské krize ve třicátých letech pracoval jako fotoreportér pro různé noviny a časopisy (např. Ahoj na sobotu, Pestrý týden, Svět práce). Spolupracoval také se zahraničními agenturami. Byl samoukem, přesto byly jeho snímky kompozičně vyvážené se smyslem pro celek i detail. Tématem jeho fotografií byli bezdomovci, žebráci, nejchudší vrstvy pražských dělníků a malých zemědělců z venkova. Před vypuknutím války začal pracovat v reklamě u Bati ve Zlíně, kde si doplnil vzdělání pro obor fotografování a kde zůstal do konce války. K reportážní fotografii se už nevrátil. Od roku 1945 pracoval ve fotooddělení Centrotexu a Československé obchodní komory. Od roku 1956 se věnoval také barevné krajinářské fotografii a dokumentaci folklóru.