Tento článek se bude zabývat Omofor, tématem, které zaujalo řadu vědců a specialistů v různých oblastech znalostí. Relevance Omofor se projevuje jeho dopadem na společnost, kulturu, historii a lidský rozvoj. V průběhu času Omofor vyvolal debaty, výzkumy a úvahy, které obohatily chápání tohoto fenoménu. Z různých úhlů pohledu a přístupů byly analyzovány různé aspekty Omofor, odhalující jeho složitost a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl prozkoumat fenomén Omofor komplexním a pečlivým způsobem a poskytnout širokou a aktualizovanou vizi tohoto tématu.
Omofor (řecky ὠμοφόριον, církevní slovanština: омофоръ, omofor) je pruh látky, většinou bílé barvy, s vyšitými kříži. Jeho konce splývají přes svrchní oděv na hrudi a zádech. Je užíván při Božské liturgii (arci)biskupy ve východní křesťanské tradici.
Je prvkem liturgického oděvu v arménském, byzantském, koptském a syrském obřadu. Nosí jej pouze biskupové a během čtení Evangelia v průběhu liturgie jej odkládají jako výraz úcty ke Kristu. Původně byl tkán výhradně z ovčí vlny, symbolizující ztracenou ovci, kterou Kristus nesl na ramenou. Obdobou omoforu v západní církvi je pallium či superhumerál, nejsou však jeho hierarchickým ekvivalentem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Omofor na slovenské Wikipedii.