V dnešním světě je Ondřejský hřbitov téma, které pokrývá velké množství aspektů a je přítomné ve všech oblastech našeho života. Ať už na pracovišti, v sociální, kulturní nebo osobní sféře, Ondřejský hřbitov hraje v naší společnosti zásadní roli. Je důležité porozumět jeho důsledkům a jeho dopadu na naše životy, stejně jako různým perspektivám, které na Ondřejský hřbitov existují. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ondřejský hřbitov a jak ovlivňuje náš každodenní život.
Ondřejský hřbitov | |
---|---|
Pomník na Ondřejském hřbitově | |
Lokalita | |
Stát | Slovensko |
Obec | Staré Mesto |
Zeměpisné souřadnice | 48°8′53,19″ s. š., 17°7′21,96″ v. d. |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ondřejský hřbitov je historický hřbitov nacházející se v bratislavském Starém městě na ulici 29. srpna. Patří k nejstarším bratislavským hřbitovům. Založen byl v roce 1784 a původně patřil městské farnosti svatého Martina. Pohřbívalo se na něm až do padesátých let 20. století, v současnosti se zde pohřbívají lidé jen výjimečně (např. herec Július Satinský). 8. prosince 1988 byl hřbitov prohlášen za národní kulturní památku. Rozloha hřbitova je přibližně 6 ha.
Hřbitov byl založen jako náhrada původního staroondřejského hřbitova (Hřbitova svatého Ondřeje), který byl v té době už přeplněný. Tento starý hřbitov se nacházel na Heydukově a Hollého ulici v Bratislavě.
V roce 1966 zde bylo evidováno 15 000 náhrobků. V dobách socialismu, tedy po roce 1948, však hřbitov začal postupně chátrat.
V letech 1976–1980 se uskutečnila rekonstrukce hřbitova, jejímž cílem bylo přeměnit hřbitov na městský park, ale měla spíše negativní dopad. Při této rekonstrukci byl zmenšen počet náhrobních kamenů a krypt (mnohé z nich byly zničeny, včetně jejich podzemních částí), byl částečně zbourána obvodová zeď a na některých místech nahrazena betonovou zdí, ve které se nacházejí zamřížované otvory. Rekonstrukce se dotkla i rostlinstva na hřbitově – mnohé stromy a okrasné dřeviny byly poraženy. Následkem těchto úprav bylo to, že na hřbitov pronikal více dopravní hluk.
Na území hřbitova se nachází řeckokatolický Chrám Povýšení vznešeného a životodárného kříže. Postavil ho v roce 1861 projektant I. Feigler ml. a původně to byla Kaple svatého Ondřeje. Autorem mnoha náhrobků na hřbitově je sochař A. Rigel.
Architektonické provedení jednotlivých hrobů, krypt a náhrobků je odlišné. Část z nich byla postavena ve stylu novorenesančním, část ve stylu novogotickém a také zde najdeme i klasicistní prvky.
Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných lidí – nacházejí se zde hroby a krypty šlechtických rodů a měšťanů, představitelů vrchnosti města, světských i duchovních představitelů, obyvatel města, vojenských velitelů a uherských důstojníků, různých známých osobností města a také hodnostářů monarchie.
Seznam některých významných a známých lidí, kteří zde jsou pohřbeni.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondrejský cintorín na slovenské Wikipedii.