V dnešním světě je Organizační složka státu (Česko) velmi aktuální a zajímavé téma pro širokou škálu lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo důležitosti dnes, Organizační složka státu (Česko) se stal tématem, které nenechává nikoho lhostejným. Od svého vzniku až po dnešní vliv je Organizační složka státu (Česko) předmětem hloubkové analýzy odborníků z různých oborů, kteří se snaží lépe porozumět jeho podstatě a jeho dopadu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Organizační složka státu (Česko) a jeho důležitost v dnešním světě.
Organizační složka státu je v Česku organizační útvar, který v určité vymezené oblasti veřejné správy zastupuje stát a který nakládá se státním majetkem, ačkoli nemá vlastní právní osobnost. Jedná se o zvláštní typ instituce, který vznikl roku 2001 na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, přičemž stávající státní rozpočtové organizace byly na organizační složky státu přeměněny.
Je sice často samostatnou účetní jednotkou (mívá přiděleno konkrétní IČO), ale není právnickou osobou, protože tou je v právních vztazích přímo stát. Přímo státu také vznikají závazky, ačkoli jeho jménem jedná daná organizační složka, resp. právní úkony jménem státu činí vedoucí dané organizační složky. Tento vedoucí, případně jím pověřený zaměstnanec, také stát zastupuje v řízení před soudy a správními úřady, pokud jde o řízení, v němž daná organizační složka státu vystupuje. V oblasti pracovněprávní jsou „její“ zaměstnanci zaměstnanci státu.
Podobné postavení jako organizační složky státu mají kanceláře Poslanecké sněmovny a Senátu.
Pokud nezisková státní organizace zřízená zákonem, vládou nebo ústředním orgánem státní správy má vlastní právní subjektivitu, jedná se o státní příspěvkovou organizaci, nikoliv o organizační složku státu.
Další organizační složky jsou zřízeny na základě zákona nebo rozhodnutím ministerstva jako jejich zřizovatele.