V tomto článku budeme analyzovat Ostara z různých perspektiv, prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost a jeho význam v různých oblastech. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu let hrál Ostara klíčovou roli v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme zabývat různými aspekty Ostara a analyzovat jeho vliv na kulturu, ekonomiku, politiku a technologii. Kromě toho prozkoumáme význam Ostara v současném kontextu a zamyslíme se nad jeho rolí při budování udržitelné a inkluzivní budoucnosti.
Ostara | |
---|---|
Johannes Gehrts: Ostara | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostara[pozn. 1] či Eostre[pozn. 2] je germánská bohyně jara. Z jména této bohyně vychází anglické Easter a německé Ostern, oboje ve významu „Velikonoce“.
Ostara typově odpovídá dalším indoevropským bohyním úsvitu, které byly také spojeny s oslavami jara.
Z jmen Ostara a Ēostre byl rekonstruován pragermánský tvar *Austrǭ vycházející z praindoevropského *h₂éwsōs „úsvit, bohyně úsvitu“. Tato jména odpovídají sanskrtskému Ušas, starořeckému Éós, latinskému Aurora a litevskému Aušra.
Anglosaský učenec Beda Ctihodný ve svém díle De temporum ratione „Počítání času“ z 8. století v patnácté kapitole zmiňuje dobová jména měsíců, včetně měsíce Ēosturmōnaþ, který byl zasvěcen bohyni jménem Eostre. Ôstarmânôth a Ôst(a)rûn je znám také ze starohornoněmeckých zdrojů.
Svátek pod tímto jménem je dnes slaven wiccany a v některých tradicích germánského novopohanství. Ve Wicce je Ostara je jedním z osmi sabatů Kola roku spadajícím na jarní rovnodennost a je chápána jako oslava probuzení přírody a Bohyně.