Přílivová řeka
V dnešním světě se Přílivová řeka stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého vzniku upoutal Přílivová řeka pozornost odborníků i nadšenců a vyvolal neustálou debatu o jeho dopadu, důsledcích a budoucnosti. Od svých počátků až po současný vývoj zanechal Přílivová řeka svou stopu v historii a je i nadále tématem neustálého studia a diskusí. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Přílivová řeka, od jeho nejzákladnějších aspektů až po jeho globální důsledky.
Přílivová řeka je řeka nebo její úsek, který je ovlivňována přílivem a odlivem.
Obecně platí, že přílivové řeky bývají spíše krátké řeky s poměrně nízkou rychlostí toku, ale celkově vysokým průtokem, tedy mělké řeky s velkým ústím. V dolní části řek se širokým ústím příliv způsobuje obrácení toku sladké vody a přílivová vlna zvýší hladiny vody a obvykle i slanost vody, a tím zde vzniká brakická voda.
V přílivové řece může být díky tvaru ústí rozdíl mezi přílivem a odlivem větší než v moři. Rozdíl ve velikosti vzedmutí je způsoben tím, že stejný objem vody musí protéci jak širokým ústím, tak postupně se zužujícím korytem, a tak se směrem proti proudu rozdíl zvětšuje. Tak je tomu například v ústí Šeldy, kde je při průměrném přílivu rozdíl hladin v Antverpách více než o jeden metr vyšší než u Vlissingenu.
Typickými přílivovými řekami jsou Labe, Temže a Connecticut.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Getijrivier na nizozemské Wikipedii.
- ↑ PLANCKE, Y.; SCHRAMKOWSKI, G.; VERWAEST, T., MOSTAERT, F. Kubatuurberekening voor het Schelde-estuarium . Antverpy: Waterbouwkundig Laboratorium, 2014-08-19 . Dostupné online. (nizozemsky)