Předposlední pravda
V tomto článku prozkoumáme téma Předposlední pravda z různých pohledů a přístupů. Předposlední pravda je téma, které v posledních letech nabývá na aktuálnosti díky svému dopadu na různé oblasti společnosti. V tomto článku budeme zkoumat různé dimenze Předposlední pravda, jeho historii, jeho důsledky dnes a možné projekce do budoucna. Kromě toho se ponoříme do názorů a úvah odborníků v oboru a také do zkušeností těch, kterých se Předposlední pravda přímo dotkla. Naším cílem je nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto téma v naději, že podpoříme dialog a porozumění mezi našimi čtenáři.
| Předposlední pravda | |
|---|---|
| Autor | Philip K. Dick |
| Původní název | The Penultimate Truth |
| Překladatel | Filip Krajník |
| Země |  USA |
| Jazyk | anglický |
| Žánr | sci-fi román |
| Datum vydání | 1964 |
| Česky vydáno | 2012 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předposlední pravda (1966, The Penultimate Truth) je sci-fi román amerického spisovatele Philipa K. Dicka.
Obsah románu
Jde o dystopický konspirační thriller z blízké budoucnosti, kdy se zbytky lidstva po jaderné válce skrývají v podzemí, protože jsou přesvědčeni, že válka na povrchu stále zuří a že ji nyní vedou roboti, které lidé v bunkrech vyrábějí. Válka však dohodou mezi elitami obou stran dávno skončila a povrch planety je opět obyvatelný. Vládnoucí vrstva (tzv. Yancemani) žije na povrchu ve vilách uprostřed rozsáhlých parků a odmítá lidem v bunkrech pravdu o konci války sdělit. Pomocí falšovaných dokumentů z filmových studií a projevů charismatického vůdce Yancyho (ve skutečnosti naprogramovaného robota) si udržuje své privilegované postavení. Vyráběné roboty pak využívá jako služebníky.
Za roky pohodlného života se ovšem zrodily mezi vládnoucí elitou frakce, jedni intrikují proti druhým a ve snaze upravit chod dějin využijí i prototyp stroje času. Sílí také nespokojenost s despotickým diktátorem, Stantonem Brosem, kterého drží při životě stále větší množství umělých orgánů.
Konec příběhu není zcela jednoznačný. Po mnoha peripetiích oznamuje prezident Yance konec války. Jde ovšem o předposlední pravdu, protože ta poslední, že povrch Země již není radioaktivní, není zatím odhalena. Román tak ukazuje, že v okamžiku, kdy jedna mocenská skupina končí svoji vůdčí dráhu, nastoupí na její místo další.
Česká vydání
- Předposlední pravda, Argo, Praha 2012, přeložil Filip Krajník.
Odkazy
Reference
- ↑ Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky 1. A-K, Laser, Plzeň 2003, str. 166
- ↑ The Penultimate Truth at the Internet Speculative Fiction Database
Externí odkazy
- (anglicky) Complete Publication History and Cover Gallery
- (česky) Předposlední pravda na webu LEGIE
- (česky) Předposlední pravda v Databázi knih
