V dnešním světě je Parsek téma, které získalo velký význam ve všech oblastech společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po jeho vliv na každodenní životy lidí je Parsek předmětem neustálých debat a analýz. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Parsek, prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho dopad dnes. Prostřednictvím rozhovorů s odborníky v oboru a relevantních statistických údajů se snažíme vytvořit jasný a úplný obrázek o Parsek a ponoříme se do jeho důsledků a výzev.

Parsek, také parsec (značka jednotky pc) je jednotka vzdálenosti, používaná hlavně v odborné literatuře v astronomii. Jeden parsek je vzdálenost, z níž má 1 astronomická jednotka (1 au) úhlový rozměr jedné vteřiny,[1] tedy 1 pc = 1 au / tg 1″[2] ≈ 206 265 au ≈ 3,262 ly ≈ 3,086×1016 m.
Vzdálenost d, vyjádřená v parsecích, je převrácenou hodnotou poloviny půlroční paralaxy p, vyjádřené v obloukových vteřinách:
Jednotka se však uvažuje okamžitě, bez nutnosti čekání při praktickém měření, protože pak už by se uplatnila i sekulární paralaxa, tedy pohyb soustav uvnitř galaxie.
V praxi se pro vyjadřování větších vzdáleností běžně používají násobky této jednotky, a to
| Vzdálenost Sluneční soustavy od středu Mléčné dráhy | 0,008 Mpc |
| Průměr Mléčné dráhy | 0,028 Mpc |
| Vzdálenost Země od galaxie v Andromedě (M31) | 0,779 Mpc |
| Viditelný vesmír napříč | 28 000 Mpc |
První stanovení vzdáleností hvězd na základě měření jejich roční paralaxy (hvězda 61 Cyg v souhvězdí Labutě) uskutečnil v roce 1838 německý astronom Friedrich Wilhelm Bessel. Návrh pojmenovat tuto jednotku, v té době již běžně používanou jako jednotka vzdálenosti v astronomii astron, publikoval v odborné literatuře Frank Watson Dyson v roce 1913. Jiný astronom, Carl Charlier, navrhl název siriometer, ale nakonec se ujal návrh parsec, který podal Herbert Hall Turner.
Název této jednotky vznikl spojením prvních slabik ze slov paralaxa a sekunda, respektive v angličtině z parallax a second.