Pastva
Dnes je Pastva tématem, které přitahuje pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už díky své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo důležitosti v každodenním životě, Pastva dokázal zaujmout přední místo v různých oblastech života. Od svého objevení vzbuzuje Pastva zájem výzkumníků, odborníků a zvědavců, kteří věnovali čas a úsilí pochopení a analýze jeho důsledků. V tomto článku důkladně prozkoumáme Pastva a jeho význam v dnešním světě a nabídneme globální a detailní vizi tohoto tématu, které se podařilo překročit hranice a kultury.
Pastva je biologický pojem, kterým označujeme příjem potravy býložravých savců respektive býložravců přímou konzumací biomasy pocházející z živých těl vyšších rostlin.
U volně žijících zvířat se jedná o spontánně prováděnou fyziologickou aktivitu, která je dána především přirozeným instinkty a fyziologickými potřebami zvířete. U hospodářských zvířat se obvykle jedná o lidmi více či méně regulovanou a usměrňovanou aktivitu, která je prováděna nejčastěji na pastvinách.
Každá pastva bývá ovlivňována a biologicky limitována především vegetačním obdobím zelených rostlin. Z tohoto důvodu mívá u většiny býložravců svůj sezónní periodický charakter. V období vegetačního klidu zvířata požírají zpravidla mrtvá (uschlá či usušená) těla rostlin (ve středoevropských podmínkách se obvykle jedná o seno nebo o slámu, vhodně konzervovanou píci, případně o semena rostlin).
Přenesený význam
Obdobně jako je tomu u slova pastýř se tento pojem používá i přeneseném významu: "Pastva pro oči" například znamená uspokojení lidské potřeby pozitivního zrakového vjemu nebo dojmu.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pastva na Wikimedia Commons
