V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Perejaslavské knížectví a jak ovlivnil různé oblasti společnosti. Od svého objevení Perejaslavské knížectví vzbuzoval velký zájem a vyvolal relevantní diskuse o jeho důležitosti. V průběhu historie byl Perejaslavské knížectví zdrojem studia a úvah a jeho vliv výrazně poznamenal vývoj různých oborů. V tomto smyslu je důležité analyzovat, jak se Perejaslavské knížectví vyvíjel v průběhu času a jaká byla jeho role při utváření reality, kterou obýváme. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory na Perejaslavské knížectví, abychom pochopili jeho skutečný rozměr a rozsah. Prostřednictvím hluboké a objektivní analýzy se tento článek snaží nabídnout komplexní vizi Perejaslavské knížectví a jeho dopady v současnosti.
Perejaslavské knížectví Переяславське князівство
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
monarchie a polo-nezávislé panství kyjevských velkoknížat
| |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Perejaslavské knížectví (ukrajinsky Переяславське князівство) bylo středověké ruské knížectví Kyjevské Rusi se sídelním městem Perejaslav na řece Trubiži. Knížectví vzniklo v roce 988 de facto jako polo-nezávislé panství svěřované zpravidla do správy mladším synům vládnoucího velkoknížete Kyjevské Rusi.
Perejaslav bylo zpočátku třetím nejvýznamnějším městem Rusi po Kyjevě a Černigovu. Nacházelo se blízko brodu, u kterého velkokníže Vladimír svedl bitvu s kočovnými Pečeněhy, právě on roku 988 přidělil severní země (patřící později Perejaslavu) svému synu Jaroslavovi. Stejně si počínal i Jaroslav Moudrý, který knížectví udělil synu Vsevolodovi. Za vlády Vladimíra IV. bylo knížectví v březnu roku 1239 zcela zničeno Mongoly.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Pereyaslavl na anglické Wikipedii.