V dnešní době je Podhled (fotografie) tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti nebo jeho dopadu na každodenní životy lidí, Podhled (fotografie) je předmětem debat a studií v různých oblastech. Od akademické sféry až po podnikatelský sektor se Podhled (fotografie) ukázal jako velmi důležitý prvek, který generoval různé názory a postoje. V tomto článku dále prozkoumáme dopad Podhled (fotografie) na naše životy, analyzujeme jeho důsledky a prodiskutujeme budoucí vyhlídky tohoto tématu. Podhled (fotografie) je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží pečlivou analýzu.
Podhled, pohled zdola nahoru, žabí perspektiva nebo žabí pohled je pohled na objekt zdola, tak jako kdyby byl pozorovatel žábou, často využívaný například ve fotografii.
Při fotografování z žabí perspektivy vznikne pohled známý také jako nízký úhel záběru. Vznikne snímáním velmi hluboko pod běžnou úrovní očí se vzestupnou optickou osou objektivu. Poskytuje divákovi neobvyklý, ale přesto snadno pochopitelný zorný úhel. Použití tohoto pohledu by mělo být užíváno vždy s přihlédnutím k vhodnému vizuálnímu a dramatickému efektu. V souvislosti s žabím pohledem jsou velmi často spojeny problémy s kontrastním osvětlením scény.
Podhled je významný pro fotografii v období 1918–1945 v Evropě nazvanou jako avantgardní, moderní fotografie nebo jen modernismus. Samozřejmě kromě dalších stylů jako je ptačí perspektiva (nadhled), diagonální kompozice, odvážné výřezy, objevování krásy zdánlivě neestetických a průmyslových motivů, oslava moderního života, moderní architektury a moderních výrobků. Součástí avantgardního stylu je řada uměleckých skupin a umělců, například Nová věcnost nebo výtvarná škola Bauhaus, z fotografů používali podhled například Alexandr Rodčenko, Karl Blossfeldt, László Moholy-Nagy nebo André Kertész.
V angličtině se žabí pohled řekne worm's-eye view, což znamená pohled z úrovně očí červa.