Polostrunatci

Dnes je Polostrunatci tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Polostrunatci stal ústředním bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Význam Polostrunatci překonal bariéry a stal se tématem konverzace po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Polostrunatci, od jeho historie až po jeho dopad na dnešní společnost. Polostrunatci je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a jeho relevance bude v nadcházejících letech dále narůstat.

Jak číst taxoboxPolostrunatci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Nadoddělenítrojlistí (Bilateria / Triblastica)
Oddělenídruhoústí (Deuterostomia)
Kmenpolostrunatci (Hemichordata)
Bateson, 1885
Třídy
Sesterská skupina
ostnokožci (Echinodermata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polostrunatci (Hemichordata) je kmen živočichů vývojově blízkých strunatcům. Je u nich vyvinut orgán podobný struně hřbetní, tzv. stomochord. Polostrunatců je známo asi 80 žijících druhů. Žijí na mořském dně.

Dělí se do dvou tříd:

Společné znaky se strunatci

  • trubicovitá nervová soustava
  • hltan proděravěný párovými štěrbinami, které slouží k dýchání
  • na první pohled vypadá podobně i stomochord a notochord – vychlípenina hltanu, která má podobnou stavbu jako struna hřbetní; vyztužuje přední část těla ale jsou zřejmě evolučně nezávislé.
Zkameněliny graptolitů

Vyhynulí polostrunatci

Mezi významné vyhynulé polostrunatce patří graptoliti – obvykle několik milimetrů velcí živočichové z prvohor (především ordoviku a siluru). Byli to koloniální živočichové žijící pouze v mořích. Mají velký význam ve stratigrafii, neboť podle jejich výskytu se určuje stáří některých geologických vrstev.

Odkazy

Reference

  1. ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů; kapitola Pokryv těla a opěrná soustava . Dostupné online. 
  2. MERGL, Michal. Paleontologie . Katedra biologie FPE ZČU v Plzni, 2002 . Kapitola Třída Graptolithina - graptoliti. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-16. 

Externí odkazy