Protilodní střela

V tomto článku podrobně prozkoumáme fascinující svět Protilodní střela. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost se ponoříme na cestu objevování a obohacování. Protilodní střela je po staletí zdrojem zájmu a diskusí a při této příležitosti se snažíme osvětlit jeho mnohé aspekty. V následujících řádcích budeme do hloubky zkoumat jeho charakteristiky, jeho vliv v různých oblastech a budoucí perspektivy, které se kolem něj objevují. Připravte se vstoupit do vesmíru znalostí a úvah o Protilodní střela!

Americká střela RGM-84 Harpoon
Indická střela s plochou dráhou letu BrahMos

Protilodní střela je druh řízené střely, určený k ničení nepřátelských lodí. Protilodní střely mohou být vypouštěny například z ponorek, hladinových lodí, letadel, vrtulníků, vozidel či z pobřeží.

Historie

První operačně použitelné protilodní střely se objevily za druhé světové války. Třetí říše potopila pomocí řiditelné pumy Fritz X italskou bitevní loď Roma a řadu dalších lodí se Luftwaffe podařilo poškodit (řiditelná byla i kluzáková puma Henschel Hs 293). Američané v průběhu války vyvinuli řiditelné pumy ASM-N-2 Bat.

Další rozvoj protilodních střel nastal za studené války. SSSR pro své námořnictvo zvolil strategii postavenou na ponorkách, minách a protilodních střelách, kterých vyvinul širokou škálu. Jejich prvořadým cílem byly americké letadlové lodi, tvořící základ úderné síly amerického námořnictva. První z nich představoval model P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2 Styx), který byl poprvé úspěšně použit ve střetnutí egyptských raketových člunů třídy Komar s izraelským torpédoborcem Eilat v roce 1967. Egypťané tehdy Eilat pomocí čtyř střel Styx potopili.

Francouzské střely Exocet námořnictva Argentiny byly úspěšně nasazeny proti Royal Navy ve válce o Falklandy, ve které potopily dvě britské lodě – torpédoborec HMS Sheffield a transportní loď Atlantic Conveyor. Torpédoborec HMS Glamorgan byl poškozen Exocetem odpáleným z pozemní baterie. Jejich dalším úspěšným nasazením byla Irácko-íránská válka – zde byly použity zejména proti tankerům.

V květnu 1987 zasáhly v Perském zálivu dvě řízené střely Exocet odpálené z iráckého letounu Mirage F1 americkou fregatu USS Stark. Fregata byla vážně poškozena, ale nepotopila se, útok ovšem zabil 37 členů posádky. Naopak v následujícím roce Američané potopili (mimo jiné) střelami Harpoon íránské fregaty Joshan a Sahand.

Velikým problémem protilodních střel bylo odpálení nálože, protože roznětky často nerozpoznaly dopad na a penetrování obalu lodi (často tenká ocel či hliník). Tento problém se podařilo prakticky vyřešit až v 90. letech s nástupem moderních elektronických roznětek. Protilodní střela může nést při dopadu ještě stále velké množství paliva a tak posádky bojových lodí při operacích nosí nehořlavé kombinézy a ochranu hlavy pro případ vyhoření paliva uvnitř lodi.

Obrana

Íránskou fregatu Sahand zasáhly a potopily tři střely Harpoon a několik kazetových bomb.

K obraně proti protilodním střelám byla vyvinuta řada obranných systémů. Existují systémy blízké obrany s hlavňovou výzbrojí, jako je například americký Phalanx CIWS, španělská Meroka či ruský AK-630. Řízené střely používají například systémy RIM-7 Sea Sparrow a RIM-116 Rolling Airframe Missile, existují ale i kombinace, jako je například ruský systém 3K87 Kortik. Používá se také elektronické rušení a klamné cíle. U moderních lodí, jako jsou švédské fregaty třídy Visby, jsou také používány prvky technologie stealth.

Některé z protilodních střel

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÝ, Jakub. Řízená puma Fritz X . Fronta.cz . Dostupné online. 
  2. ↑ Missile, Air-to-Surface, Bat . Smithsonian National Air and Space Museum . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b KOPP, Carlo. Warship Vulnerability . Air Power Australia, 2005, rev. 2008 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot