Puštíkovití

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Puštíkovití, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a ponoříme se do jeho důležitosti a dopadu na různé aspekty života. V tomto směru odhalíme, jak byl Puštíkovití základním dílem v historii lidstva, ovlivňoval kultury, hnutí a zásadní rozhodnutí. Od jeho počátků až po jeho současnou relevanci se ponoříme do podrobné analýzy Puštíkovití a budeme se zabývat jeho důsledky v sociální, ekonomické, politické a kulturní sféře. Připravte se na vzrušující a obohacující cestu, která vás dovede k pochopení skutečné velikosti Puštíkovití v dnešním světě.

Jak číst taxoboxPuštíkovití
alternativní popis obrázku chybí
výr velký (Bubo bubo)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsovy (Strigiformes)
Čeleďpuštíkovití (Strigidae)
Vigors, 1825
Podčeledi
  • Striginae
  • Surniinae
  • Ninoxinae
Sesterská skupina
sovovití (Tytonidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puštíkovití (Strigidae) je jedna z dvou obecně přijímaných čeledí řádu sov. Druhou, méně početnou čeledí jsou sovovití (Tytonidae). Celá čeleď čítá téměř 200 žijících druhů ve 25 rodech rozšířených na všech světových kontinentech s výjimkou Antarktidy.

Ačkoli se jednotliví zástupci viditelně liší ve velikosti, a to od nejmenšího kulíška trpasličího až po výra velkého, mají několik totožných tělesných znaků. Mezi nejnápadnější patří velká hlava, krátký ocas a nenápadně zbarvené peří, které je u obou pohlaví zbarveno totožně. U všech puštíkovitých je také viditelný sexuální dimorfismus ve velikosti, samice totiž dorůstají větších rozměrů než samci. Většina zástupců žije zpravidla na stromech, jsou aktivní v noci a potravu loví za letu (ačkoli existují i výjimky, např. sýček králičí). Křídla mají proto velká, široká, zakulacená, dlouhá, porostlá velmi měkkým peřím a při letu zcela neslyšná.

Systém čeledi

Čeleď puštíkovití se dělí do následujících podčeledí, tribů a rodů:

podčeleď Striginae
  • tribus Bubonini, výři
    • rod Bubo, výr – 26 druhů, včetně zástupců včetně dříve oddělovaných rodů Ketupa, Nyctea a Scotopelia
  • tribus Strigini
    • rod Strix, puštík – 21 druhů v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe
  • tribus Pulsatrigini
    • rod Pulsatrix, puštík – 4 druhy ve Střední a Jižní Americe
    • rod Lophostrix, výřík – 1 druh ve Střední a Jižní Americe
    • rod Jubula, výřík – 1 druh v západní a střední Africe
  • tribus Asionini
    • rod Asio, kalous – 8 druhů v Evropě, Asii, Africe a Americe
    • rod Pseudoscops, kalous – 1 druh na Jamajce
    • rod Nesasio, kalous – 1 druh na ostrovech západního Tichého oceánu
    • rod Ptilopsis, výreček – 2 druhy v Africe
  • tribus Otini
    • rod Otus, výreček – Starý svět; včetně rodu Mimizuku
    • rod Megascops, výreček – 25 druhů v Americe
    • rod Psiloscops, výreček – 1 druh v Americe
    • rod Pyrroglaux, výreček – 1 druh na ostrovech Palau
    • rod Gymnoglaux, výreček – 1 druh na Kubě
podčeleď Surninae
  • tribus Surniini
    • rod Glaucidium, kulíšek – 23 druhů převážně v Jižní Americe, dále v Severní Americe, Asii, Evropě a Africe
    • rod Taenioglaux, kulíšek – 9 druhů v jihovýchodní Asii a Africe
    • rod Surnia, sovice – 1 druh v severní Evropě, Asii a Severní Americe
    • rod Xenoglaux, kulíšek – 1 druh v severním Peru
    • rod Micrathene, kulíšek – 1 druh v jihozápadní Severní Americe
  • tribus Athenini
    • rod Athene, sýček – 3 druhy v Evropě a Asii + 1 druh v Americe (dříve rod Speotyto)
  • tribus Aegolini
    • rod Aegolius, sýc – 3 druhy v Evropě, Asii a Americe
podčeleď Ninoxinae
    • rod Ninox, sovka – 26 druhů v Asii a australské oblasti, jeden žije na Madagaskaru
    • rod Uroglaux, sovka – 1 druh na Nové Guineji
    • rod Sceloglaux, sovka – 1 druh na Novém Zélandu; poslední uloven 1914, poslední pozorování v 60. letech 20. století

Vyhynulé rody

  • Mascarenotus, sovka – 3 druhy (vyhynulé zhruba v roce 1850)
  • Sceloglaux – 1 druh
  • Grallistrix – 4 druhy
  • Ornimegalonyx – 1–2 druhy

V lidské kultuře

V dřívějších dobách byly sovy v různých civilizacích buď uctívány (a byly jim přisuzovány pozitivní atributy) nebo naopak zatracovány a pronásledovány, protože byly spojovány s noční aktivitou a tedy i "temnými silami".

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku True owl na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Wink M. et al., 2008: Molecular phylogeny and systematics of owls (Strigiformes).
  2. ↑ Anaïs Duhamel, Julian P. Hume, Pauline Guenser, Céline Salaviale & Antoine Louchart (2020). Cranial evolution in the extinct Rodrigues Island owl Otus murivorus (Strigidae), associated with unexpected ecological adaptations. Scientific Reports, 10, Article number: 14019. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-69868-1
  3. ↑ Helen F. James (2020). The Irvingtonian Avifauna of Cumberland Bone Cave, Maryland. Zootaxa, 4772(1): 111-131. doi: https://doi.org/10.11646/zootaxa.4772.1.4
  4. ↑ Sceloglaux albifacies na IUCN Red List
  5. ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/vyslanci-zla-pojidaci-lidi-ktera-zvirata-byla-povazovana-za-nejvetsi-zloduchy

Literatura

  • J. S. Marks, R. J. Cannings a H. Mikkola (1999): "Family Strigidae (Typical Owls)". Handbook of the Birds of the World. Lynx Edicions. ISBN 84-87334-25-3

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot