Přímé zahraniční investice
Tento článek prozkoumá téma Přímé zahraniční investice z různých pohledů a přístupů s cílem poskytnout čtenáři hluboké a úplné pochopení tohoto tématu, které je dnes tak aktuální. Budou se zabývat historickými, kulturními, sociálními a vědeckými aspekty souvisejícími s Přímé zahraniční investice s cílem poskytnout komplexní a ucelenou vizi jeho důležitosti a dopadu v různých oblastech. Prostřednictvím podrobné a rigorózní analýzy se budeme snažit nabídnout čtenáři kompletní a aktualizovanou vizi Přímé zahraniční investice s cílem podpořit kritickou a obohacující reflexi tohoto tématu a jeho dopadu na současnou společnost.
Přímé zahraniční investice (zkráceně PZI) jsou investice do jiné země za účelem získání podílu na kmenových akciích a rozhodovacích pravomocích ve výši alespoň 10 % (či takového podílu, který dává zahraničnímu investorovi rozhodující pravomoci). Podmínkou je trvalý zájem investora na společnosti a jeho podíl na řízení.
Typologie
Podle způsobu vstupu
- Investice na zelené louce (greenfield). Investice do nových aktiv, např. Philips v Hranicích či Hyundai v Nošovicích.
- Investice na hnědé louce (brownfield). Změna vlastnické struktury i investice do restrukturalizace (většina privatizačních PZI).
- Akvizice a fúze (mergers and aquisitions). Ovládnutí již existujících aktiv, např. převzetí ČSOB finanční skupinou KBC.
Podle míry kontroly zahraničního vlastníka
- Podnik s menšinovým zahraničním podílem (10 – 50 %), např. podíl Boeingu v Aero Vodochody
- Podnik pod zahraniční kontrolou, např. privatizace Rakony Rakovník do rukou Procter & Gamble
Dopady PZI na ekonomiku
Přímé zahraniční investice mají řadu přímých i nepřímých dopadů na hostitelskou ekonomiku, které ovlivňují splnění většiny cílů hospodářské politiky. Pro hodnocení vhodnosti investice je třeba komplexně vnímat přímé i nepřímé dopady a brát v úvahu jejich čistý přínos v dlouhém období.
Pozitivní dopady
- Restrukturalizace nabídkové strany ekonomiky
- PZI zvyšují vývozní výkonnost a nedluhově financují deficit běžného účtu, čímž přispívají ke zlepšení vnější rovnováhy i stability měny.
- Nové pracovní příležitosti (především greenfields)
- Příjmy z privatizačních PZI pro vládu
Negativní dopady
- PZI nemusí podporovat hospodářský růst a zaměstnanost, pokud vytlačují již existující investice, nenavazují vazby s domácími firmami nebo pokud se jejich produkce omezuje na technologicky méně náročné fáze produkčního řetězce a pokud nadnárodní firmy v zemi realizují nepříznivé strategie
- Repatriace zisků do zahraničí, případně následný odliv PZI ze země ohrožují vnější rovnováhu země
- Nárazový příliv PZI vychyluje měnový kurz z rovnovážné úrovně
- PZI zahrnuje daňové úlevy ale i přímé dotace ze státních rozpočtů (např. firma Flextronics v Brně)
- Investice na zelené louce jsou často doprovázeny negativními dopady na životní prostředí a obcházením zákonů dané země.
Reference
- ↑ VYHNÁNKOVÁ, Eva. Přímé zahraniční investice v ČR a jejich environmentální dopady. Brno, 2011 . Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Naděžda Johanisová. Dostupné online.
Literatura
- SRHOLEC, Martin. Přímé zahraniční investice v České republice : Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. : Linde, 2004. 172 s. ISBN 80-86131-52-1.
