Tento článek se bude zabývat tématem Raimond V. z Toulouse, které v posledních letech získalo velký význam díky svému dopadu na různé aspekty společnosti. Od Raimond V. z Toulouse je předmětem studií a výzkumů, které se snaží mimo jiné porozumět jeho vlivu na lidské chování, jeho dopadu na ekonomiku, jeho významu v historii. Prostřednictvím podrobné analýzy budou prozkoumány různé aspekty Raimond V. z Toulouse, zdůrazněny jeho význam a důsledky v různých oblastech. Proto je klíčové ponořit se do znalostí o Raimond V. z Toulouse, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a jak může přímo či nepřímo ovlivnit naše životy.
Raimond V. z Toulouse | |
---|---|
hrabě z Toulouse, Saint-Gilles, Rouergue a markýz provensálský | |
Hrabství Toulouse okolo roku 1154 | |
Narození | 1134 |
Úmrtí | prosinec 1194 Nîmes |
Pohřben | katedrála v Nîmes |
Manželka | Konstancie Francouzská |
Potomci | Raimond VI. z Toulouse Alberich Taillefer z Toulouse Balduin z Toulouse Adéla z Toulouse |
Dynastie | Raimundovci |
Otec | Alfons Jordan z Toulouse |
Matka | Faydiva z Uzès |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Raimond V. z Toulouse (okcitánsky Ramon V de Tolosa, francouzsky Raymond V de Toulouse, 1134 - prosinec 1194 Nîmes) byl hrabě z Toulouse, Saint-Gilles, Rouergue a markýz provensálský.
Byl synem Alfonse Jordana z Toulouse a svého otce doprovázel při křížové výpravě do Svaté země. V dubnu 1148 připluli do Akkonu a otec jej ponechal v péči templářského řádu v Jeruzalémě, zřejmě, aby se Raimond pocvičil v bojovém umění, a sám se vydal do válečné vřavy. Hrabě Alfons náhle zemřel, aniž by se dostal na bitevní pole, pravděpodobně 15. dubna v Caesareji a jeho smrt byla doprovázena zvěstí o otravě. Čtrnáctiletý Raimond podědil otcova panství a rychle se vracel zpět na kontinent.
Roku 1154 se oženil s Konstancií, bezdětnou vdovou po Eustachovi z Boulogne a sestrou francouzského krále Ludvíka VII., kterému následně složil lenní hold a uznal jej svým panovníkem. Roku 1159 musel čelit snaze Jindřicha Plantageneta, který toužil z titulu akvitánského vévody uplatnit nárok na hrabství Toulouse a to za podpory aragonského vládce Ramona Berenguera. Vojenské převaze Raimondových protivníků učinila přítrž intervence švagra Ludvíka VII., který sám obsadil Toulouse a Plantagenet, nechtěje obléhat svého lenního pána, i s vojskem odtáhl. Roku 1173 Raimond, který mezitím zapudil svou choť, přešel na stranu Plantagenetů a pokračoval ve sporu s Aragonií.
Raimond byl dle kroniky Gervaise z Canterbury roku 1178 autorem dopisu cisterciácké generální kapitule, v němž upozorňuje na "mor bezvěrectví" a jeho rozšiřování na svých panstvích, kde kataři plení "vinice, které vysázela pravice Nejvyššího" a žádá cisterciáky o zákrok a také o podporu francouzského krále. Slibuje, že podpoří vojenskou výpravu, otevře městské brány a "ukáže kacíře". Na jeho popud byl na jih vyslán papežský legát Petr ze San Crisogono a Jindřich z Marcy, opat z Clairvaux s vojenským oddílem a začali s kázáním a vyšetřováním heretiků. Zdá se, že počínání hraběte bylo motivováno snahou získat kontrolu nad příliš ambiciózními měšťany v Toulouse a také nenávistí proti Rogerovi Trencavelovi. Mise dokázal velmi dobře využít a díky vyšetřování a následnému obrácení několika měšťanů na víru pravou rozprášit příliš uvědomělé poddané.
Zemřel v prosinci 1194 v Nîmes a byl pohřben v místní katedrále.
Předchůdce: Alfons Jordan |
Hrabě z Toulouse 1148–1194 |
Nástupce: Raimond VI. |