V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Rakousko-turecká válka (1787–1791). Od jeho počátků až po jeho význam dnes prozkoumáme všechny relevantní aspekty tohoto tématu. S kritickým a detailním pohledem budeme analyzovat jeho důsledky v různých kontextech a jeho dopad na společnost. Rakousko-turecká válka (1787–1791) byl předmětem zvláštního zájmu v různých oblastech a prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit jeho důležitost a roli v každodenním životě. Ať už jste odborníkem na Rakousko-turecká válka (1787–1791) nebo se prostě jen chcete dozvědět více o tématu, tento článek je navržen tak, aby poskytoval úplný a aktuální přehled o Rakousko-turecká válka (1787–1791). Připravte se ponořit se do tohoto vzrušujícího tématu a objevte vše, co se o něm dá vědět!
Rakousko-turecká válka (1787–1791) | |||
---|---|---|---|
konflikt: Osmansko-habsburské války | |||
Osmanská armáda vedená velkovezírem směřuje k Sofii, květen 1788 | |||
Trvání | únor 1788 – 4. srpna 1791 | ||
Místo | Jihovýchodní, Východní Evropa | ||
Výsledek | nerozhodný, svištovský mír | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Osmá rakousko-turecká válka se odehrávala v letech 1787 až 1791 v souvislosti s šestou rusko-tureckou válkou. K rozhodnutí bojovat s Osmanskou říší došel císař Josef II., arcivévoda rakouský, který byl v alianci s Ruským carstvím pod Kateřinou Velikou.
Obranná strategie, použitá ve válce o dědictví bavorské, se neosvědčila a rakouská armáda utrpěla těžké ztráty, což způsobilo prudký pokles popularity Josefa II. Jediným významným úspěchem se stalo dobytí Bělehradu roku 1789 pod vedením maršála Laudona, pro nějž to byla poslední válka, které se zúčastnil. Osmanská říše však vytvořila koalici se Švédskem a Pruskem, což přimělo Rakousko k uzavření separátního míru, který vracel hranice do předválečného stavu, uzavřeného roku 1791 ve Svištově.
Na rakouské straně bojovaly dobrovolnické oddíly srbských emigrantů, tzv. frajkory.