Remízek
Remízek je téma, které postupem času zaujalo mnoho lidí. Jeho význam se projevuje v různých aspektech každodenního života, od populární kultury po politiku a ekonomiku. Když zkoumáme jeho důsledky, objevujeme vesmír možností, které probouzejí naši zvědavost a zve nás k zamyšlení nad lidskou přirozeností. V tomto článku se ponoříme do hlubin Remízek a prozkoumáme jeho původ, dopad a vývoj v průběhu historie. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit lépe porozumět tomuto fenoménu a jeho vlivu na moderní svět.
Remízek nebo remíz je část krajiny, která poskytuje přirozený úkryt drobným živočichům i větším zvířatům v otevřeném prostranství. Remízky jsou v podstatě meze u polí (někdejší hranice mezi poli), které jsou porostlé různými malými stromky, keři a jinou vegetací.
„V naší kdysi půvabné a ekologicky vyvážené krajině, během uplynulých desetiletí převážně změněné v průmyslovou step, zůstaly anebo byly uměle vysazeny na zemědělsky méně vhodné půdě ostrůvky stromů a keřů, které se dříve využívaly jako palivo i jako dříví užitkové. Jasan sloužil k výrobě násad, jeřáb a brslen jako dříví soustružnické, vrby pro košíkáře, olše na dřeváky s koženým svrškem, mladé doubky k těžbě kůry na tříslo. Pravidelné stínání těmto dřevinám s velkou regenerační schopností neškodilo a poskytovalo zvěři i ostatním živočichům ochranu, kryt a potravu.“
Remízky vznikaly a mohou vznikat jako záměrně osázená místa nebo z ponechaných rozsáhlejších mezí u polí. Mohou vznikat i v místech, kde stávala obytná či hospodářská stavení a zbořeniště časem zarostlo vegetací. Rostou zde byliny včetně travin, keře (trnky, šípkové keře, černý bez), stromy, někdy plané ovocné stromy.
Po kolektivizaci v 50. letech 20. století byla pole a políčka spojována v rozsáhlé lány. Důsledkem je, že remízků výrazně ubylo, a tedy zmizela i místa výskytu některých živočichů (např. brouk rodu majka), ubylo míst vhodných k rozmnožování některých živočichů a přirozených úkrytů.
Remízky, polní meze i cesty mají zásadní ekologický význam, protože podporují biologickou rozmanitost, chrání půdu před erozivním působením větru a brání jejímu splachování při deštích. Proto dle legislativy mohou být považovány za významný krajinný prvek a jejich znovuzakládání je podporováno dotační politikou.
Odkazy
Reference
- ↑ RAKUŠAN, Ctirad. Zimní péče o remízky. Svět myslivosti. 2008, roč. 9, č. 12, s. 25. Přístup také z: http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:39af4403-7fe0-401b-bde0-7af7b643444b#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:163d5878-c680-11e4-a51f-001b63bd97ba
- ↑ WWW.KOROPTVICKY.CZ. Remízek v české legislativě. Projekt ČIŘIKÁNÍ . . Dostupné online.
- ↑ Pole s remízky. In: Pro vodu a krajinu . ©2015 . Dostupné z: http://www.vodakrajina.eu/vystava/pole-s-remizky/
- ↑ Založení krajinných prvků a ÚSES - Opatření. www.dotace.nature.cz . . Dostupné online.
Literatura
- SOTONOVÁ, Jana. „České remízky porostou z peněz EU“. Hospodářské noviny . 28. 4. 2010 00:00 (aktualizováno 10:44) . ISSN 1213-7693.
- RAKUŠAN, Ctirad. „Zimní péče o remízky“. Svět myslivosti. 2008, roč. 9, č. 12, s. 25. Přístup také z: http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:39af4403-7fe0-401b-bde0-7af7b643444b#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:163d5878-c680-11e4-a51f-001b63bd97ba
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo remízek ve Wikislovníku
