V dnešním světě je Rentgen (jednotka) téma, které nabylo na významu v různých oblastech společnosti. Od politiky po populární kulturu, Rentgen (jednotka) upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Postupem času se Rentgen (jednotka) stal globálním fenoménem, který vyvolal debaty, kontroverze a v některých případech i vášnivé následování svých následovníků. Jak 21. století postupuje, Rentgen (jednotka) je i nadále tématem zájmu a jeho vliv se odráží ve způsobu, jakým lidé interagují, informují se a jak se k sobě navzájem vztahují. V tomto článku prozkoumáme dopad Rentgen (jednotka) na dnešní společnost a analyzujeme jeho význam v moderním světě.
Rentgen (nebo také röntgen či roentgen, zkratkou R) je zastaralá jednotka expozice ionizujícímu záření. Název dostala podle objevitele rentgenového záření, německého fyzika Wilhelma Röntgena.
1 rentgen je množství ionizujícího záření, které v 1 cm3 suchého vzduchu při standardní teplotě a tlaku vytvoří ionty s celkovým nábojem každého znaménka 1 statC (tj. náboj 3,335 641×10−10 C). Dosazením hustoty vzduchu (1,293 kg/m3) lze získat přepočet:
1 R = 1 statC/cm3 ↔ 3,335 641×10−10 C/cm3 ↔ 258 μC/kg
Z expozice nelze přímo určit přesnou dávku absorbovanou jiným materiálem než vzduchem, protože absorbovaná dávka závisí na materiálu a typu záření. Například lidské tělo při expozici 1 rentgenu záření gama absorbuje dávku přibližně 1 rad (0,01 Gy).
Obvykle se za smrtící dávku záření označuje kolem 100 rentgenů za hodinu po dobu několika hodin. Přirozená hodnota radiace v prostředí dosahuje jen zhruba 0,1 rentgenu za celý rok.