Dnes je Revoluční Srbsko tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Postupem času získává Revoluční Srbsko stále větší význam a ovlivňuje aspekty na osobní i globální úrovni. Od svého vzniku Revoluční Srbsko vzbuzuje zájem akademiků, odborníků i široké veřejnosti a vyvolává diskuse o svých důsledcích, důsledcích a možných řešeních. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Revoluční Srbsko, analyzujeme jeho příčiny, účinky a možná řešení. Prozkoumáme také, jak Revoluční Srbsko ovlivnil různé aspekty našeho každodenního života, a budoucí perspektivy, které si toto téma představuje.
Revoluční Srbsko Устаничка Србија Ustanička Srbija
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Rozloha
|
24 440 km² (1814)
| ||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel
|
332 000 (1815)
| ||||||||
Státní útvar | |||||||||
neurčité
| |||||||||
Vznik
|
1804 – vyhlášení
| ||||||||
Zánik
|
|||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Revoluční Srbsko (srbsky Устаничка Србија, psáno v latince Ustanička Srbija), také Karađorđeovo Srbsko (srbsky Карађорђева Србија, Karađorđeva Srbija), byl nezávislý povstalecký stát vzniklý na území Osmanské říše (konkrétně Smederevského sandžaku) během prvního srbského povstání (1804–1813). Státní útvar zanikl roku 1813 spolu s potlačením srbského povstání Osmanskou říší a obnovením sandžaku. Záhy na to roku 1815 následovalo druhé srbské povstání, které umožnilo vznik Srbského knížectví.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Revolutionary Serbia na anglické Wikipedii.