V dnešním světě se Rudolf Karel Löw stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého dopadu na každodenní život lidí až po vliv na ekonomiku a politiku, Rudolf Karel Löw dokázal upoutat pozornost a rozpoutat vášnivé debaty v různých oblastech. S postupem času jeho význam a dopad vzrostly, což vyvolalo rostoucí zájem o pochopení jeho povahy, jeho důsledků a možných budoucích důsledků. V tomto článku dále prozkoumáme fenomén Rudolf Karel Löw a probereme jeho význam v současném kontextu.
Pater Rudolf Karel Löw, OSA | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Znak | |
Zasvěcený život | |
Institut | augustiniáni |
Sliby | |
doživotní | 8. října 1896 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 10. ledna 1897 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 29. prosince 1871 |
Místo narození | Svor, Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 8. března 1948 (ve věku 76 let) |
Místo úmrtí | Bělá pod Bezdězem, Československo |
Národnost | česká |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Karel Löw (1871 – 1948) byl český římskokatolický duchovní, člen augustiniánského řádu a historicky poslední převor řádového konventu v Bělé pod Bezdězem.
Narodil se v obci Svor nedaleko Cvikova na Českolipsku. Vstoupil do augustiniánského řádu a v něm složil 8. října 1896 věčné sliby. Následně přijal 10. ledna 1897 kněžské svěcení, a byl ustanoven rektorem Lorety při augustiniánském klášteře v České Lípě. V srpnu 1932 byl přeložen do Bělé pod Bezdězem jako převor tamního kláštera a administrátor městské farnosti při kostele Povýšení sv. Kříže. Městskou farnost zakrátko předal nově zde ustanovenému diecéznímu knězi. Převorem v Bělé byl až do své smrti v březnu roku 1948.
Po jeho smrti nebyl již bělský klášter stabilně obsazen řeholníky, a jeho správu vykonávali augustiniáni z České Lípy (P. Holas, P. Mareček). Klášter byl zlikvidován v rámci Akce K v roce 1950.