V tomto článku prozkoumáme širokou škálu nápadů a konceptů souvisejících s Rusko-švédská válka (1554–1557). Od svého vzniku až po současné aplikace je Rusko-švédská válka (1554–1557) předmětem zájmu a diskusí v různých oblastech. Budeme analyzovat jeho význam v současné společnosti a také jeho vliv na rozvoj různých oborů. Prostřednictvím výzkumu a rozhovorů s odborníky se budeme snažit osvětlit nejdůležitější aspekty související s Rusko-švédská válka (1554–1557) a poskytnout našim čtenářům úplnější a hlubší pohled na toto téma.
Rusko-švédská válka (1554–1557) | |||
---|---|---|---|
Ivan IV. přijímá posla švédského krále Gustava I. Vasy. Miniatura z Ilustrované kroniky Ivana Hrozného. | |||
Trvání | 1554–1557 | ||
Místo | Orešek (Šlisselburg), Vyborg | ||
Výsledek | Novgorodský mír | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rusko-švédská válka v letech 1554–1557 (rusky Русско-шведская война 1554–1557, švédsky Stora ryska kriget 1554–1557) byl ozbrojený konflikt mezi ruskou carskou říší a Švédskem o přístup Ruska k Baltskému moři.
Neshody mezi Švédskem a Ruskem existovaly již v době před Livonskou válkou, z let 1558-1583.
Válka začala v červnu 1554 obléháním a ostřelováním pevnosti Šliselburg na rozkaz admirála Johana Brigga. V reakci na to se ruské jednotky pokusily obklíčit město Vyborg. Ani jedné straně se však nepodařilo dospět k rozhodujícímu úspěchu.
Válka nevedla k žádným změnám hranic a dne 25. března 1557 byl podepsán druhý novgorodský mír.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russisch-Schwedischer Krieg (1554–1557) na německé Wikipedii.