Rybí pásmo

V dnešním světě se Rybí pásmo stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí a organizací. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní život, Rybí pásmo upoutal pozornost odborníků i zvědavců. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Rybí pásmo, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a zamyslíme se nad jeho významem pro budoucnost. Rybí pásmo je fascinující téma, které nás vybízí k zamyšlení a zpochybnění našich vjemů, a jsme nadšeni, že se můžeme ponořit do jeho studia na následujících stránkách.

Pstruhové pásmo je pojmenované podle pstruhů, kteří na nejhořejších částech vodních toků žijí

Rybí pásmo je pásmo vodního toku charakterizované množstvím rozpuštěného kyslíku a množstvím vody v daném místě. Pásem je pět a jsou pojmenována podle druhů ryb, jejichž nároky jsou pro dané vodní stanoviště nejcharakterističtější. Toto dělení, v některých aspektech v současnosti již překonané, zavedl v roce 1871 Antonín Frič. Pojetí rybích pásem je nutno vnímat jen jako pokus o zevšeobecnění zákonitostí panující v komplikovaném systému říčního kontinua a existuje mnoho příkladů, kde jej nelze aplikovat, stejně tak je problematická definice přesných hranic pásem.

Seznam a charakteristika pásem

  • Lipanové pásmo – přechodné pásmo, pomalejší tok řeky než v pstruhovém pásmu, hlubší voda, vyšší teplota, teplotní rozdíly vody v letních obdobích jsou nepatrné, pořád nasycená voda kyslíkem, přechod koryta mezi typem V a U, žádné meandry. Charakteristické druhy: lipan podhorní, mník jednovousý, štika a hlavatka.
  • Parmové pásmo – střední polohy (podhůří), širší koryto typu U, pískovité a štěrkovité dno, pomalý proud, celkem velké teplotní rozdíly v průběhu celého roku, v zimě více kyslíku, v létě opak. Charakteristické druhy: parma obecná, jelec tloušť.
  • Cejnové pásmo – především pomalu tekoucí vodní toky a stojaté vody, rybníky (jižní Čechy), jezera, rozmanitá vegetace, meandrující řeky, s písčitým dnem plným sedimentů (aluviální dno - bahnité), okolí řeky jsou nížiny. Voda je v létě teplá, kalná a obsahuje málo kyslíku, v zimě naopak studená, čistá a s poměrně malým obsahem kyslíku. To je způsobeno většinou zamrzlou hladinou. Charakteristické druhy: cejn, cejnek a kapr obecný.
  • Ježdíkové/platýsové pásmo – v podstatě cejnové pásmo poblíž ústí velkých řek, kde se vyskytuje brakická voda. Charakteristické druhy: ježdík obecný, platýs bradavičnatý.
Pásmo Charakter toku Dno Proud Spád Maximální teplota Koncentrace kyslíku
Pstruhové bystřina/potok kamenité velmi rychlý > 4 12 - 18 8 - 12
Lipanové říčka kamenité/štěrkovité rychlý 1 - 2 18 - 20 7 - 11
Parmové řeka kamenité/štěrkovité rychlý 0,3 - 1,5 18 - 22 6 - 10
Cejnové řeka kamenité/štěrkovité/bahnité výrazně zpomalený < 0,8 20 - 25 5 - 8
Ježdíkové/platýsové řeka/veletok písčité/bahnité závislý na dmutí mořské hladiny < 0,5 22 - 30 < 5

Odkazy

Reference

  1. Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama. www.rybarskyrozcestnik.cz . Rybářský rozcestník.cz, 2019-11-11 . Dostupné online. 
  2. a b RANDÁK, Tomáš; SLAVÍK, Ondřej; KUBEČKA, Jan, a další. Rybářství ve volných vodách. 1.. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Fakulta rybářství a ochrany vod, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-87437-50-6. 
  3. Rozdělení vod . Jihočeská oblastní tábornická škola, 2008-06-25 . Dostupné online. 
  4. Ichtyofauna Labe . Zoologická zahrada Chleby . Dostupné online. 
  5. ADÁMEK, Zdeněk. Rybářství ve volných vodách. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-7187-008-0. 

Související články

Externí odkazy