V dnešním světě zůstává Sýkora uzdičková základním a zajímavým tématem, které přitahuje pozornost akademiků, vědců, profesionálů i nadšenců. Význam Sýkora uzdičková se projevuje v různých oblastech, od medicíny po technologii, přes politiku a kulturu. V průběhu historie byl Sýkora uzdičková předmětem studia a debat, což dokazuje jeho význam a dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Sýkora uzdičková, od jeho původu a vývoje až po jeho současný vliv, s cílem poskytnout komplexní pohled na toto fascinující a neustále se měnící téma.
Sýkora uzdičková | |
---|---|
Sýkora uzdičková - dospělý pták | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | sýkorovití (Paridae) |
Rod | sýkora (Baeolophus) |
Binomické jméno | |
Baeolophus wollweberi (Bonaparte, 1850) | |
Areál rozšíření | |
Synonyma | |
Parus wollweberi | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sýkora uzdičková (Baeolophus wollweberi) je malý zpěvný pták z čeledi sýkorovitých.
Svrchu je převážně šedá, ze spodní strany bílá s tmavě šedě zbarvenými končetinami, na hlavě má výraznou černou kresbu, šedočernou chocholku, černé hrdlo a krátký černý zobák.
K životu preferuje zejména dubové lesy a jalovcové porosty ve vyšších nadmořských výškách na území východní a jihovýchodní Arizony a jihozápadního Nového Mexika ve Spojených státech až po jižní Mexiko. Je stálá a přes zimu se často připojuje k menším smíšeným hejnům. Potravu vyhledává zejména na stromech, kde přednostně požírá hmyz, zejména housenky, ale také semena a různé plody. Často si tvoří také zásobárny, kam si ukládá potravu pro pozdější potřebu. Hnízdí v dutinách stromů, často již i vyhloubených a opuštěných datly, které vystýlá měkkým materiálem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bridled Titmouse na anglické Wikipedii.