San Pedro de Macorís
Tento článek se bude zabývat San Pedro de Macorís ze široké a hluboké perspektivy, s cílem poskytnout čtenáři kompletní a podrobnou vizi tohoto tématu. Význam San Pedro de Macorís v dnešní společnosti je nepopiratelný, proto je nezbytné ponořit se do jeho významu, původu, vývoje a dopadů. Prostřednictvím vyčerpávající a přísné analýzy je cílem osvětlit různé aspekty, které se točí kolem San Pedro de Macorís, a poskytnout relevantní a aktualizované informace, které nám umožňují porozumět dnešnímu významu. Stejně tak budou zkoumány různé pohledy a názory odborníků na toto téma, aby se obohatila debata a nabídla se pluralitní a obohacující vize o San Pedro de Macorís.
| San Pedro de Macorís | |
|---|---|
 | |
.svg) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 18°27′26″ s. š., 69°18′22″ z. d. |
| Nadmořská výška | 4 m n. m. |
| Stát |  Dominikánská republika |
  San Pedro de Macorís | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 146,7 km² |
| Počet obyvatel | 217 141 (2015) |
| Hustota zalidnění | 1 480,2 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
San Pedro de Macorís je město v Dominikánské republice. Je hlavním městem stejnojmenné provincie ve východní části země a patří mezi deset největších měst v Dominikánské republice. Má přibližně 195 000 obyvatel, pokud se započítá metropolitní oblast. Jako centrum provincie je sídlem Ústřední východní univerzity (Universidad Central del Este).
Historie
Město bylo založeno roku 1822 na západním břehu řeky Higuamo imigranty z východní části Santo Dominga. V roce 1846 se stalo vojenskou základnou a v roce 1852 vojenským přístavem. V souvislosti s tím město začalo vyrůstat na východním břehu řeky Higuamo. Koncem 19. století se město stalo útočištěm imigrantů z Kuby, kteří prchali před útrapami války za nezávislost. Kubánci s sebou přinesli znalosti pěstování cukrové třtiny a výroby cukru, která se posléze stala nejvýznamnějším hospodářským odvětvím v provincii. V první čtvrtině 20. století město zažilo nejrychlejší růst díky produkci a vývozu cukru během první světové války. Po této válce přišlo do města mnoho imigrantů z Evropy a město dostalo výrazně kosmopolitní charakter. Další imigrační vlnou byl příliv Afro-Karibských dělníků z ostrovů Malých Antil. Tito dělníci a jejich potomci se rychle stali většinovou skupinou obyvatelstva. Přezdívá se jim „Cocolos ze San Pedra de Macoris“.
San Pedro de Macoris se pyšní mnoha prvenstvími v zemi – první hasičskou jednotkou, první telefonní a telegrafní ústřednou, prvním boxerským ringem.
Doprava
San Pedro de Macoris má vlastní letiště – Cueva Las Maravillas Airport, na kterém provozuje komerční přepravu zatím jediná letecká společnost.
Turistika
Ač město samo má spíše komerční charakter, nachází se v něm řada architektonických památek.
Hlavní rekreační oblastí poblíž města jsou však pláže kolem městečka Juan Dolio, v municipalitě Guayacanes, východně od města, zhruba v polovině cesty do Santo Dominga.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku San Pedro de Macorís na anglické Wikipedii.
- ↑ Oficina Nacional de Estadistica, Departamento de Cartografia, Division de Limites y Linderos. Listado de Codigos de Provincias, Municipio y Distritos Municipales, Actualizada a Junio 20 del 2006 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-14. (Spanish)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu San Pedro de Macorís na Wikimedia Commons
