Sanmarinská vlajka

V dnešním světě získal Sanmarinská vlajka nebývalý význam v různých aspektech každodenního života. Od jeho dopadu na politiku až po jeho vliv na technologie je přítomnost Sanmarinská vlajka na globální scéně nepopiratelná. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze, ve kterých se Sanmarinská vlajka projevuje, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho dopad na moderní společnost. Prostřednictvím této analýzy budeme schopni lépe porozumět důležitosti Sanmarinská vlajka a její roli při utváření dnešního světa.

Užití vlajkyZlevadoprava Sanmarinská vlajka
Poměr stran: 3:4
Užití vlajkyZlevadoprava Sanmarinská národní vlajka
Poměr stran: 3:4

Vlajka San Marina je tvořena listem o poměru stran 3:4 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a modrým. Ve středu vlajky je umístěn státní znak. Znak je tvořen oválným polem, na kterém jsou tři zelené vrchy a na nich tři bílé věže. Každá věž je ozdobená bílým pštrosím pérem. Na štítu je položena koruna suverenity. Po stranách jsou dvě ratolesti v přirozených barvách, vavřínová a dubová, dole je bílá stuha s nápisem „LIBERTAS” (česky Svoboda).

Bílá a modrá barva vlajky jsou odvozeny od barev znaku. Modrá barva zároveň symbolizuje oblohu, bílá mraky i zimní sníh na hřebenu Monte Titana, nejvyšší hory San Marina. Věže představují tři sanmarinské pevnosti: La Guaita, La Cesta a Il Montale. Přestože je San Marino republikou, součástí znaku je i koruna, symbolizující suverenitu státu. Nápis Libertas byla obvyklá devíza (heslo) italských městských republik.

Národní vlajka je bez znaku.

Historie

Nejstarší doložený dokument o vlajce republiky San Marino pochází ze 4. září 1465. Vlajka byla (dle historika Carla Malagoly) tvořena listem se třemi svislými pruhy – žluté, bílé a karmínové. Dle historika Vertera Casaliho je poslední pruh azurový.

V roce 1797 nechala Nejvyšší rada republiky vyrobit vlajku s vodorovnými pruhy, bílým a modrým.

Výnosem ze dne 6. dubna 1862 byly zavedeny státní symboly San Marina (výnos standardizoval státní znak, vlajku nezmiňoval).

Přesná grafická podoba znaku a vlajky byla poprvé stanovena až zákonem č. 1 z 22. července 2011, který doplnil sanmarinskou ústavu (Listinu základních práv). č. 59 z 8. července 1974. Zákon byl prohlasován 45 hlasy (2 hlasy proti, 1 se zdržel hlasovaní).

Vlajky sanmarinských samosprávných obcí

Sanmarinské obce

San Marino se člení na 9 samosprávných obcí (italsky castello, plurál castelli, česky hrad). Na svou vlajku mají samosprávné obce nárok dekretem č. 40 z 28. března 1997. Vlajky jsou jednotného stylu, dva vodorovné pruhy, bílý a modrý, uprostřed znak. V článku 2 je požadavek, aby na vlajce byl uveden její název (svisle u žerdi, peigmotovým písmem).

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy