V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Senát, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Senát zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Senát relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Senát s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.
Senát (z latinského výrazu senex – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu. Člen senátu se nazývá senátor.
Senát pochází ze starověké formy jednoduché sociální organizace, v níž byla rozhodovací pravomoc vyhrazena nejstarším mužům.[zdroj?] Z tohoto důvodu se slovo „senát“ vztahuje i na rozhodovací orgány různých institucí, kde je rozhodování vyhrazeno pouze určitým vybraným členům (srov. akademický senát).[zdroj?] Původní senát byl jednou z hlavních politických institucí římské republiky, viz římský senát.
V českých zemích fungoval senát v době první republiky (viz článek Senát Národního shromáždění ČSR).
Poté byl Senát zakotven v Ústavě České republiky již k 1. lednu 1993, ale první volby do něj se konaly až v roce 1996. Do doby jeho ustavení bylo zamýšleno zřízení Prozatímního Senátu (čl. 106 odst. 2 Ústavy), ten však nakonec uzákoněn nebyl.
Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.