Senát

V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Senát, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Senát zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Senát relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Senát s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.

Tento článek je o státním zastupitelském sboru. Další významy jsou uvedeny na stránce Senát (rozcestník).
Valdštejnský palác v Praze, sídlo českého Senátu.

Senát (z latinského výrazu senexstařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu. Člen senátu se nazývá senátor.

Původ

Senát pochází ze starověké formy jednoduché sociální organizace, v níž byla rozhodovací pravomoc vyhrazena nejstarším mužům.[zdroj⁠?] Z tohoto důvodu se slovo „senát“ vztahuje i na rozhodovací orgány různých institucí, kde je rozhodování vyhrazeno pouze určitým vybraným členům (srov. akademický senát).[zdroj⁠?] Původní senát byl jednou z hlavních politických institucí římské republiky, viz římský senát.

V českých zemích

V českých zemích fungoval senát v době první republiky (viz článek Senát Národního shromáždění ČSR).

Poté byl Senát zakotven v Ústavě České republiky již k 1. lednu 1993, ale první volby do něj se konaly až v roce 1996. Do doby jeho ustavení bylo zamýšleno zřízení Prozatímního Senátu (čl. 106 odst. 2 Ústavy), ten však nakonec uzákoněn nebyl.

Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.

Externí odkazy