V tomto článku se bude věnovat tématu Session Initiation Protocol, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Session Initiation Protocol je dnes velmi aktuální téma, protože má významný dopad na společnost, kulturu a každodenní život. V průběhu historie hrál Session Initiation Protocol zásadní roli ve vývoji různých disciplín a znamenal důležité milníky v lidském vývoji. Proto je klíčové ponořit se do jeho nejdůležitějších aspektů, analyzovat jeho vliv v různých kontextech a prozkoumat budoucí perspektivy, které se odvíjí od jeho studia. V tomto smyslu se tento článek snaží poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi Session Initiation Protocol, přispět k pochopení a reflexi jeho důležitosti v současném světě.
SIP (Session Initiation Protocol – česky protokol pro inicializaci relací) je internetový protokol určený pro přenos signalizace v internetové telefonii. Normálně používá UDP port 5060, ale může fungovat i nad TCP/5060.
První verzi protokolu popisoval dokument RFC 2543, současnou druhou verzi popisuje RFC 3261.
Protokol pro zajištění VoIP spojení pracuje v součinnosti s dalšími protokoly. Vlastní přenos hovoru se uskutečňuje pomocí protokolu RTP. Detaily o vlastnostech zahajovaného přenosu popisuje protokol SDP, který je přenášen v těle SIP paketů.
Starší standard pro signalizaci v internetové telefonii H.323, byl vyvinut telekomunikační organizací ITU-T a je oproti SIPu výrazně složitější. Protokol SIP proto vznikl jako reakce na tento standard, a snaží se být co nejjednodušší a založený na Internetem dobře prověřených principech. Proto vychází z osvědčeného protokolu HTTP a je mu velmi podobný. Také využívá položek podobných osvědčeným položkám SMTP protokolu pro posílání e-mailů.
Pro vytvoření a řízení multimediální relace musí SIP zajistit následujících pět činností:
SIP je textově orientovaný protokol a metody (příkazy) se v něm píší velkými písmeny (podle HTTP, ze kterého vyšel). Mezi základní metody protokolu patří:
Chybová hlášení protokolu také vycházejí z HTTP, a proto používají „stovkové“ rozdělení chyb. Vedle číselného označení mají jednotlivé chyby také textovou verzi například 200 – OK, 100 – Trying, 180 – Ringing, 486 – Busy Here atd.
Chyby jsou rozděleny do těchto kategorií:
SIP zařízení mohou navázat relaci přímo mezi sebou, ale obvyklejší je, že k tomu použijí jeden nebo několik SIP proxy serverů. Tyto servery navíc mohou plnit (a obvykle plní) funkci tzv. SIP registrátora, na kterém se jednotliví účastníci registrují.