V dnešním světě se Seznam římských císařů (800–924) stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v profesionální oblasti nebo jeho vlivu na populární kulturu, Seznam římských císařů (800–924) se dnes umístil jako základní referenční bod. Jak čas postupuje, význam Seznam římských císařů (800–924) stále roste, takže je nezbytná podrobná analýza jeho různých aspektů a jeho relevance v různých kontextech. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam a důsledky Seznam římských císařů (800–924) a také jeho dopad na různé aspekty současného života.
Seznam císařů Římské říše zahrnuje panovníky vládnoucí na územích západní Evropy v letech 800 až 924.
Na sklonku roku 800 došlo k obnovení starověké Římské říše a na území západní Evropy tak vznikla rozhodující mocnost, působící jako protisíla k východní Byzantské říši. Prvním císařem byl 25. prosince 800 papežem Lvem III. korunován franský král Karel, zvaný Veliký. Karel byl vynikající válečník i státník, za jeho vlády došlo k územnímu rozšíření Franské říše a především k rozmachu kulturnímu (tzv. Karolinská renesance).
I když nebyl císařský titul dědičný, stal se dalším císařem Karlův syn Ludvík I. Pobožný a posléze vnuk Lothar. Lothar však, už na základě Verdunské smlouvy, ovládal pouze území tzv. Středofranská říše, čímž došlo k omezení vlivu panovníka a následovalo období tzv. „malých císařů“. Zásadní zlom nastal až roku 962, kdy byl papežem Janem XII. korunován německý král Ota I., dnes považovaný za jednoho z nejmocnějších panovníků západní Evropy a nositel přízviska „Veliký“.