V současné době se Siouxové stalo tématem velkého významu a relevance v naší společnosti. Jeho dopad pokrývá různé oblasti, od zdraví a technologií po kulturu a politiku. Siouxové vzbudil velký zájem ve veřejném mínění a vyvolal debaty a úvahy o jeho důsledcích a důsledcích. V tomto článku budeme do hloubky analyzovat různé dimenze Siouxové a jeho vliv na naše životy. Od jeho počátků až po jeho vývoj v průběhu času, přes jeho možné budoucí scénáře, se ponoříme do tohoto vzrušujícího světa, abychom lépe porozuměli důležitosti Siouxové v současné společnosti.
Siouxové (anglicky Sioux ) jsou severoamerický indiánský národ, jehož příslušníci se sami nazývají Dakotové či Lakotové, což znamená přátelé nebo spojenci. V dřívějších dobách tvořili jejich kmeny konfederaci Očéthi Šakówiŋ, Sedm ohnišť.
V širším slova smyslu bývají také někdy jako Siouxové souhrnně nazývány všechny kmeny siúské či siouanské jazykové skupiny. Pro odlišení pak kmeny tvořící (Velký) siouxský národ (jehož jazykem je siouxština) můžeme souhrnně označit jako vlastní Siouxy.
Politické a geografické členění siouxských kmenů je úzce provázáno s jazykovým rozdělením na tři velmi blízce příbuzné jazyky či nářečí.
Východní Dakotové (Dakhóta) známí též jako Santíové (Isáŋyathi = Žijící na nožích[p 1], Santee) byli převažně polousedlí lesní lovci a sběrači, kteří sídlili v nynější Minnesotě.
Západní Dakotové (Dakȟóta) - kočovní prérijní lovci, kteří obývali Pláně ve východní části dnešní Jižní Dakoty, často nesprávně označováni jako Nakotové (Nakhóta)
Lakotové (Lakȟóta) – největší etnikum prérijních indiánů, typických lovců na koních, kteří v letech 1770-1877 kočovali po Velkých pláních západně od řeky Missouri na území současných států Jižní Dakota, Severní Dakota, Nebraska, Wyoming a Montana. Podle ústní tradice tvořili dříve jeden kmen zvaný Teton (Thitȟuŋwaŋ, thíŋta-tȟuŋwáŋ = Rozhlížející se po prérii[p 2]), který se v průběhu migrace na západ rozdělil na celkem sedm podkmenů.[p 3]
Nejpočetnější Ogalalové a Bruléové obývali jižní část lakotského území, zbylých pět kmenů (někdy souhrnně označovaných jako Saone), žilo severněji.
Dakotština a lakotština, jazyky Siouxů, patří do siouxské jazykové skupiny, jejíž jméno bylo odvozeno právě od slova Sioux.
Jazykově nejbližšími příbuznými Siouxů jsou Assiniboinové a Kamenní Indiáni, kteří se sami nazývají Nakhóta nebo Nakhóda. S nimi ovšem Siouxové žili v nepřátelství. Pro srovnání siouxských dialektů viz siouxština.
Siouxové jsou třetím největším indiánským etnikem na území USA, hned po kmenech Navahů a Odžibvejů. Početně nejsilnější Lakotové jsou dnes usazeni v sedmi rezervacích v Jižní a Severní Dakotě, Montaně a kanadském Saskatchewanu. Dakotové jsou rozptýleni v drobných rezervacích v Minnesotě, Nebrasce, Jižní a Severní Dakotě, Montaně, Manitobě a Saskatchewanu.
Sioux je francouzskou zkomoleninou odžibvejského výrazu na-towe-ssiwak, jehož původní význam nebyl uspokojivě určen, převládá však názor, že jde buď o slovo znamenající „cizinec“ či „příslušník cizího kmene“ nebo o označení s hanlivým podtextem. Uvádí se například „ti, kteří dovedou uklouznout jako hadi“ či „Malí hadíci“, přeneseně „nepřátelé“. Jan Ullrich uvádí také variantu Nadowe-is-iw-ug, kde nadowe znamená „zmije“ (přeneseně „nepřítel“), -is je přípona tvořící zdrobněliny a iw-ug znamená „oni jsou“.
Přestože slovo Sioux přežívá v některých oficiálních názvech rezervací a kmenů a přestože je v neformálních situacích někteří Indiáni užívají, obecně se považují za politicky korektní pouze jména Lakota a Dakota.
Vůbec první spolehlivý slovník jazyků Lakota a Dakota sesbíral a napsal český lingvista Jan Ullrich. Slovník vydalo v roce 2008 Konsorcium lakotského jazyka (www.lakhota.org) – organizace úzce spolupracující s Colorado University a také s jednotlivými lakotskými rezervacemi.