V dnešním světě je Slunečnice v životech lidí stále důležitější. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Slunečnice významně ovlivnil způsob, jakým fungujeme každý den. Jeho důsledky jsou tak široké a rozmanité, že je nemožné ignorovat jeho vliv na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Slunečnice, analyzujeme jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a jeho roli v budoucnosti. Slunečnice je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, protože jeho přítomnost je nepopiratelná v realitě, kterou obýváme.
Slunečnice | |
---|---|
Slunečnice roční | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | slunečnice (Helianthus) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slunečnice (Helianthus) je rod vysokých bylin z čeledi hvězdnicovitých. Celý rod obsahuje přibližně 55 až 67 druhů, dva z nich, slunečnice roční a slunečnice topinambur, se pěstují po celém světě. V Česku se můžeme běžně setkat s pěti druhy a s jedním křížencem.
Helianthus L., 1753
Mezi slunečnicemi nalezneme jednoleté i vytrvalé rostliny. Mají silný, chlupatý stonek s velkými, řapíkatými, zubatými listy. Níže rostoucí listy jsou střídavé, oválné nebo srdčité, listy při vrcholu stonku jsou užší a střídavé. Dosahují i značné výšky, 60 – 400 cm.
Velké úbory se žlutými jazýčkovitými květy vyrůstají na konci stonku. U slunečnice roční existují i odrůdy se smetanovými, oranžovými nebo červenými květy. Mladá rostlina je heliotropní, tzn, že květy se otáčejí za sluncem. Až při dozrávání semen úbor postupně těžkne a sklání se k zemi.
Semena slunečnice jsou v semenících uspořádána do spirál o dvou po sobě jdoucích číslech Fibonacciho posloupnosti.
Většina druhů tohoto rodu pochází ze Severní Ameriky, převážně z USA, areál rozšíření zahrnuje i jižnější oblasti Kanady. Několik druhů pochází i z horských oblastí Jižní Ameriky.
Vzhledem k pěstování se vytvořily u několika druhů i sekundární areály, ve kterých se zplanělé formy uchytily.