Slunečnicové hnutí
Při této příležitosti se chceme věnovat tématu, které je velmi aktuální a zajímavé pro různé sektory společnosti. Slunečnicové hnutí je téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí, ať už kvůli svému vlivu na populární kulturu, historickému významu nebo vlivu dnes. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost a význam Slunečnicové hnutí a nabídneme hloubkovou analýzu jeho důsledků a vlivu v různých oblastech. Dozvíme se více o Slunečnicové hnutí a jeho dopadu v různých kontextech, což našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto tématu.
.jpg)
Slunečnicové hnutí či Slunečnicová revoluce nebo také Hnutí 318 (tradiční znaky: 太陽花學運; pchin-jin: Tàiyáng huā xué yùn; tchajwansky Thài-iông-hoe Ha̍k-ūn; český přepis: Tchaj-jang chua süe jün) bylo protestní hnutí na Tchaj-wanu organizované převážně studenty proti tehdy vládnoucímu Kuomintangu vrcholící v období mezi 18. březnem a 10. dubnem 2014.
Příčiny a události
Hlavním důvodem demonstrací byla obchodní dohoda (The Cross Strait Service Trade Agreement, znaky: 海峽兩岸服務貿易協議) usnadňující příliv investic (v sektoru služeb) mezi Tchaj-wanem pod vedením Ma Jing-ťioua a Čínou (ČLR). Demonstranti se obávali, že se Tchaj-wan prostřednictvím těchto dohod stane ekonomicky a politicky příliš závislým na ČLR a postupně tím ztratí svrchovanost. Netransparentní a urychlené kroky vlády k prosazení dohody byly kritizovány a protestující studenti následně na 24 dní obsadili budovu parlamentu (Legislativní Jüan) za účelem zabránění ratifikace dohody. Okupaci provázely demonstrace v ulicích Tchaj-peje čítající až 500 tisíc protestujících.
6. dubna předseda parlamentu Wang Jin-pyng oznámil odložení ratifikaci smlouvy a souhlas se zavedením monitorujících mechanismů a čtení prověřující každou smlouvu mezi Tchaj-wanem a Čínou, které studenti také požadovali. Den nato demonstranti oznámili, že budovu parlamentu 10. dubna po vyčištění vyklidí. V důsledku událostí hnutí k ratifikaci smlouvy nikdy nedošlo.
Důsledky
Události měli významný vliv na tchajwanskou politiku. Vládnoucí Kuomintang utrpěl porážku jak v komunálních volbách téhož roku, tak v prezidentských a parlamentních v roce 2016. Z hnutí později vzešly občanské iniciativy a nové politické strany jako New Power Party či Sociálně demokratická strana, které jsou součástí politického jevu známého jako "třetí síla" (第三勢力), ve kterém se nové politické strany snaží nabídnout alternativu k tradičnímu uspořádání tchajwanské politiky ovládané zeleným táborem v čele s DPP a modrým táborem vedeném Kuomintangem.
Název
Název hnutí vzešel z momentu, kdy sympatizující květinář okupantům parlamentu daroval 1000 slunečnic, které byly přijaty jako symbol „východu slunce“ v temných časech. Název je také inspirován Hnutím Wild Lily (Hnutí divoké lilie, znaky: 野百合學運), významná událost v dějinách demokratizace Tchaj-wanu v roce 1990, při které demonstranti mimo jiné požadovali přímé volby prezidenta a která také nesla název květiny, v tomto případě tchajwanské lilie jako symbol statečnosti.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sonnenblumen-Bewegung na německé Wikipedii.
- ↑ HORWITZ, Josh. Taiwan’s newest politicians include a rock star and an aboriginal activist. Quartz . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COLE, J. Michael. Taiwanese Occupy Legislature Over China Pact. The Diplomat . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RAMZY, Austin. Students End Occupation of Taiwan’s Legislature . 2014-04-10 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Over 100,000 protest in Taiwan over China trade deal. Reuters. 2014-03-30. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ VAN DER HORST, Linda. The Rise of Taiwan’s ‘Third Force’. The Diplomat . . Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slunečnicové hnutí na Wikimedia Commons
