V dnešním článku prozkoumáme téma Somatická hypermutace do hloubky. Ponoříme se do vyčerpávající analýzy, abychom pochopili důležitost Somatická hypermutace dnes, od jeho počátků až po jeho význam v dnešní společnosti, přes jeho dopad v různých oblastech. Kromě toho budeme zkoumat různé pohledy a názory odborníků v oboru s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled na toto vysoce relevantní téma. V celém článku zjistíme, jak se Somatická hypermutace vyvíjel v průběhu času a jaké jsou jeho možné důsledky pro budoucnost. Připravte se na fascinující cestu přes Somatická hypermutace!
Somatická hypermutace (SHM) je buněčný mechanismus, který zahrnuje mutace variabilních částí genů, jež kódují imunoglobulíny. SHM probíhá v germinálním centru s izotypovým přesmykem a jejím výsledkem je zvýšení afinity a funkce protilátky . Rozmanitost protilátek se vytváří během dvou fází vývoje B-lymfocytů. V pre-B dochází k přeuspořádání V, D, J genových segmentů, čímž se vytvoří primární repertoár imunoglobulinových receptorů. U dospělých B-lymfocytů podstupují Ig receptory SHM a izotypový přesmyk .
SHM může být popsána pomocí biochemických drah, ve kterých jeden enzym generuje substrát pro enzym druhý. Tento sled dějů je iniciován enzymem AID (z angl. activation-induced deaminase). AID tvoří skupinu polynukleotidových deamináz, který je kódovaný genem Aicda . B-buňky exprimují AID po rozeznání antigenu jejich antigenním receptorem (BCR) . Aby mohl být tento enzym transportován do jádra, dochází k jeho fosforylaci nebo k interakci s dalšími proteiny. AID v jádře interaguje s ssDNA a v oblastech V a S a katalyzue přeměnu DC na DU. Uracil nepatří mezi báze, které se vyskytují v DNA a z důvodu udržení integrity genomu, tyto mutace jsou dále opraveny následujícími mechanismy.