Téma Sousoší Olivetské hory je téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a debatu. Ať už kvůli svému dopadu na naše životy, historickému významu nebo vlivu na společnost, Sousoší Olivetské hory byl předmětem úvah a studií. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Sousoší Olivetské hory, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj. Budeme analyzovat její význam v různých kontextech a jak poznamenala veřejnou agendu. Kromě toho prozkoumáme názory a vnímání o Sousoší Olivetské hory a o tom, jak ovlivnil způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás. Pomocí multidisciplinárního přístupu se pokusíme osvětlit toto fascinující a často složité téma s cílem poskytnout hlubší a širší porozumění Sousoší Olivetské hory.
Sousoší Olivetské hory jsou sousoší, která jsou zpravidla věnována biblickému výjevu, kdy se Ježíš za přítomností usínajících apoštolů modlil noc před svým zatčením a ukřižováním v Getsemanské zahradě na úpatí Olivové hory. Zvyk zobrazovat Krista na Olivové hoře vznikl na základě pašijí v jižním Německu, později se dostal i do Česka, a to zejména na Moravu, kde byly budovány na vnějších stranách kostelů a v samostatných kaplích Olivové hory.
Na Moravě patří mezi nejznámější gotické sousoší ve vnější kapli kostela svatého Mořice v Olomouci. Další dvě podobná gotická sousoší jsou u kostela svatého Gotharda v Modřicích u Brna a v kostele svatého Jakuba v Jihlavě.
Další gotické sousoší Olivetské hory vytvořené mezi lety 1488–1518 se nachází například v polském Krakově u kostela svaté Barbory. Na tomto sousoší vytvořeném některým ze spolupracovníků Veita Stosse se zachovala původní bohatá polychromie.
Negotické sousoší s výjevem hory Olivetské stojí také například před kostelem svatého Jana Křtitele s kapucínským klášterem ve Znojmě.