Srážkový stín
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Srážkový stín, téma, které postupem času upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost, Srážkový stín zanechal nesmazatelnou stopu v různých aspektech našeho každodenního života. Prostřednictvím podrobné a zasvěcené analýzy objevíme mnoho aspektů Srážkový stín a jeho vliv v různých kontextech. Od jeho významu v historii po jeho roli v současné kultuře se budeme zabývat širokou škálou perspektiv, které nám umožní lépe porozumět důležitosti a relevanci Srážkový stín v dnešním světě. Připravte se na vzrušující cestu hlubinami Srážkový stín!
Srážkový stín je meteorologický jev vzniklý působením horských celků, které znemožňují přenášet převládajícím větrům vlhkost. Oblačnost se na návětrné straně hor zachytí a zde také spadne většina srážek. Závětrná strana je pak podstatně sušší.
Příkladem srážkového stínu je například město Lima v závětrné poloze And nebo Tibetská náhorní plošina. V Česku je tento jev typický pro dolní Poohří a Podřipsko v závětrné poloze Krušných hor a pro Dyjsko-svratecký úval stíněný Českomoravskou vrchovinou. Průměrné roční srážky se v těchto oblastech pohybují pod 500 mm (Tušimice 420 mm, Libědice 415 mm).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Srážkový stín na Wikimedia Commons - Mapa ročních srážkových úhrnů na území Česka 1961-90[nedostupný zdroj]
