V dnešním světě se Srážky stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už mluvíme o Srážky jako o veřejné osobnosti, historické události související s Srážky nebo o tématu současné debaty, důležitost ponoření se do jeho významu a dopadů je nepopiratelná. V tomto článku se ponoříme do světa Srážky a prozkoumáme jeho různé aspekty, abychom pochopili jeho důležitost a dopad na současnou společnost.
Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den. S růstem teploty poroste míra srážek i výparu. Výpar je ale složitý jev a závisí na teplotě (se kterou roste), slunečním zářením (ovlivněné množstvím oblaků), dostupnosti vody v půdě, ale i biologické transpirace (tvořící přibližně desetinu výparu), tedy celkové evapotranspirace. V ČR pro nejpesimističtější model RCP 8.5 je předpovězen hlavně nárůst srážek v zimě a neznatelná změna v létě. Světově průměrně spadne většina srážek na daném místě během dvou týdnů v roce.
Při teplotách lehce nad 0 °C.
Při teplotách pod 0 °C
Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami) nebo drosograf (zaznamenává množství rosy). V současnosti se k odhadu a krátkodobé předpovědi intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.
Srážkový úhrn je charakterizován jako výška vodního sloupce srážek za určitý časový úsek. Obvykle bývá uváděn v jednotkách mm/hod., mm/rok.
Vliv na měření (i přes 10 procent) může mít vítr, odpar či následné stanovení hodnot pro dané území. V tropech je nesoulad měření ještě větší.
Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm/rok. Naopak příkladem zesílených srážek na návětrné straně jsou Jizerské hory, zejména severozápadně orientované údolí říčky Smědé, na jehož konci dosahují průměrné roční úhrny kolem 1700 mm, což je nejvíce v celé České republice.
Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách – například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m n. m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.
intenzita | déšť | sněžení | mrholení |
---|---|---|---|
velmi slabá | neměřitelné množství | jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevu | neměřitelné množství |
slabá | 0,1 – 2,5 | <0,5 : neovlivňuje dohlednost | <0,1 |
mírná | 2,6 – 8 | 0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená | 0,1 – 0,2 |
silná | 8 – 40 | >4 : dohlednost zhoršená již na 500 m | 0,2 – 0,3 |
velmi silná | >40 | krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m | Nepoužívá se – mrholení v takovém případě přechází v déšť |