V tomto článku budeme hovořit o Státní znak České republiky, tématu, které v posledních letech nabylo na významu a které vyvolalo v dnešní společnosti velkou debatu. Státní znak České republiky je bodem zájmu mnoha lidí, protože má přímý dopad na různé aspekty našeho každodenního života. V několika následujících řádcích prozkoumáme toto téma do hloubky, analyzujeme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho význam v různých oblastech. Státní znak České republiky je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a je nezbytné mu důkladně porozumět, abychom lépe porozuměli světu kolem nás.
Státní znak České republiky | |
---|---|
Velký státní znak | |
Varianty | |
Malý státní znak | |
Informace | |
Subjekty oprávněné užívat znak | Česko |
Přijato | 17. prosince 1992 |
Štít | čtvrcený |
Předchozí znak | Státní znaky Československa |
Česká republika používá již od roku 1990 státní znak, který má dvě varianty: malý státní znak a velký státní znak. Jejich oficiální podoba je stanovena ústavním zákonem číslo 3/1993 Sb. přijatým 17. prosince 1992. Velký státní znak i malý státní znak patří mezi státní symboly České republiky, jejichž užívání upravuje zákon č. 352/2001 Sb (který nahradil původní vyhlášku 68/1990 Sb.).
Velký státní znak tvoří čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém[p 1] poli je historický znak Čech – stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou na červeném poli. Ve druhém poli se nachází znak Moravy – orlice stříbrno-červeně šachovaná se zlatou zbrojí a korunou na modrém poli (moravská orlice). Ve třetím poli je znak Slezska – černá orlice se stříbrným perisoniem (půlměsícového tvaru), uprostřed s křížkem, ukončeným trojlístky, se zlatou korunou a červenou zbrojí na zlatém podkladu.
Velký státní znak reprezentuje spojení všech historických zemí státu. Autorem návrhu i výtvarného provedení je heraldik Jiří Louda. Velký státní znak slouží k vnější reprezentaci státu a k označení budov, ve kterých sídlí orgány státní správy, státní úřady apod. Jeho originál je v tuto chvíli (od roku 2006) ztracen.
Oficiální popis velkého státního znaku:
„ | Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. | “ |
— Zákon č. 3/1993 Sb., § 2, odst. 1 |
Malý státní znak je tvořen štítem s červeným polem, na kterém je umístěn historický znak Čech: stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Je malým státním znakem od roku 1990 nejprve jako znak České republiky v rámci ČSFR. Dnes je používán na místech, kde dochází k rozhodnutí ze státní moci. Např. na razítkách a pečetidlech úřadů státní správy a samosprávy nebo na cedulích označujících památné stromy.
Oficiální popis malého státního znaku:
„ | Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. | “ |
— Zákon č. 3/1993 Sb., § 2, odst. 3 |
Český lev, původně jednoocasý, nahradil ve 12. století plamennou orlici sv. Václava. Druhý ocas byl ke lvu ve znaku přidán patrně jako odměna za pomoc, kterou poskytl císaři Přemysl Otakar I. v boji proti Sasům, přesvědčivým důkazem je však až pečeť, kterou používal Přemysl Otakar II. Heraldika však obecně chápe zdvojenost nepárových orgánů (ocas či hlava) erbovních zvířat jako znak mužského pohlaví vyobrazeného zvířete. Zdvojení se uplatňuje, není-li zjevné pohlaví, lev má hřívu, tudíž není třeba dělat zdvojení.