V tomto článku prozkoumáme téma Středoevropská nížina z různých pohledů a přístupů. Středoevropská nížina je relevantní a aktuální téma, které ovlivňuje širokou škálu publika. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty Středoevropská nížina, zkoumat jeho důležitost, důsledky a možná řešení. Z multidisciplinárního přístupu přistoupíme k Středoevropská nížina z různých úhlů, abychom nabídli komplexní a kompletní vizi tohoto tématu. Bez ohledu na oblast vašeho zájmu nebo profesi jsme si jisti, že v následujících řádcích najdete cenné informace a jedinečné pohledy na Středoevropská nížina. Vítejte na této cestě zkoumání a objevování!
Středoevropská nížina Noord-Europese Laagvlakte Nordeuropæiske Lavland Norddeutsches Tiefland Niż Środkowoeuropejski | |
---|---|
Mlha nad východním Frískem | |
Nejvyšší bod | 340 m n. m. (vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec) |
Délka | 1600 km |
Rozloha | 410 000 km² |
Nadřazená jednotka | Epihercynské nížiny |
Sousední jednotky | Pařížská pánev, Severomořská pánev, Baltská pánev, Východoevropská nížina, Malopolská vysočina, Česká vysočina, Porýnská vysočina |
Podřazené jednotky | Jutský poloostrov, Severomořské pobřeží, Jihobaltské pobřeží, Jihobaltské pojezeří, Brabantsko-vestfálské nížiny, Sasko-lužické nížiny, Středopolské nížiny |
Světadíl | Evropa |
Stát | Francie Belgie Nizozemsko Dánsko Německo Česko Polsko |
Rozsah Středoevropské nížiny | |
Povodí | Rýn, Labe, Odra, Visla |
Souřadnice | 54° s. š., 14° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Středoevropská nížina (polsky Niż Środkowoeuropejski, rusky Среднеевропейская равнина), v některých zemích nazývaná Severoevropská nížina (nizozemsky Noord-Europese Laagvlakte, dánsky Nordeuropæiske Lavland), případně Severoněmecká nížina (německy Norddeutsches Tiefland), je rozsáhlá nížina, která se táhne od nizozemského pobřeží Severního moře na západě až po východní hranici Polska. Hranice mezi Středoevropskou a Východoevropskou nížinou vede podle polských geografů od východního konce Gdaňské zátoky na jihovýchod přes města Olsztyn a Łomża do údolí Bugu, který tvoří hranici Polska s Běloruskem a Ukrajinou.
Podle geomorfologického členění Polska (Jerzy Kondracki) se Středoevropská nížina dělí na následujících 7 podprovincií. Tomu odpovídá i geomorfologické členění Česka (Jaromír Demek), podle kterého je Středoevropská nížina provincií a na české území zasahuje svou subprovnicií Středopolské nížiny.
Německé geomorfologické členění podle Spolkového úřadu ochrany přírody (Bundesamt für Naturschutz) z roku 1994 se omezuje na území Německa a na úrovni provincie Středoevropská nížina má velkoregion (Großregion) Norddeutsches Tiefland (Severoněmecká nížina). Dělí ho na dva regiony (Region):
Václav Král dělí Středoevropskou nížinu typologicky podle stop, které kde zanechalo zalednění dob ledových:
Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál.
Nejvyšší horou Středoevropské nížiny je Wieżyca (328,7 m n. m.) v pohoří Wzgórza Szymbarskie, druhou nejvyšší horou je Plechowa Góra (328 m n. m.) v Opavské pahorkatině mezi vesnicemi Boboluszki a Branice.