V tomto článku se chystáme prozkoumat a analyzovat Stará švýcarská konfederace z různých úhlů a perspektiv. Stará švýcarská konfederace je téma, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem a debatu, což nás motivuje ponořit se do jeho aktuálnosti a dopadu v různých kontextech. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit porozumět důležitosti Stará švýcarská konfederace a tomu, jak ovlivňuje životy lidí, kulturu a společnost obecně. Za tímto účelem prozkoumáme různé názory a argumenty s cílem vytvořit úplný a obohacující přehled o daném tématu. Doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod pro hlubší reflexi a lepší pochopení Stará švýcarská konfederace.
Republika Švýcarů Eidgenossenschaft République des Suisses Republica Helvetiorum
| |||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||
žádné
| |||||||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||||||
Zánik
|
1798 – francouzská invaze
| ||||||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||
|
Stará švýcarská konfederace či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace (německy Alte Eidgenossenschaft), po reformaci také Republika Švýcarů (francouzsky République des Suisses, latinsky Republica Helvetiorum) jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798.
Nešlo o národní stát ani o svazek států, ale o volné spolkové spojení jednotlivých kantonů. Z původního jádra, dnešního centrálního Švýcarska, se Konfederace rozšiřovala, takže do poloviny 14. století k ní patřily i oblasti měst Curych a Bern. Tento spolek či spříseženství byl bezprostředně podřízen Svaté říši římské.
Roku 1291 se tzv. lesní kantony Uri, Schwyz a Unterwalden spojily v odboji proti Habsburkům, čímž položily základ Staré švýcarské konfederace. Jejich spojenectví bylo zaznamenáno ve Federální chartě, jež byla pravděpodobně sepsána až ve 14. století. Spolek byl úspěšný – v bitvách u Morgartenu roku 1315 a u Sempachu roku 1386 Švýcaři porazili habsburskou armádu a umožnili tak další existenci Konfederace ve Svaté říši římské.
Do roku 1353 se ke třem původním kantonům přidaly kantony Glarus a Zug a městské státy Lucern, Curych a Bern, čímž vznikla Stará konfederace, která v této podobě setrvala po většinu 15. století. Ve 40. letech 14. století byl Curych z konfederace načas vypuzen kvůli rozbrojům týkajícím se území Toggenburgu (takzvaná stará curyšská válka). Připojení dalších členů vedlo k významnému posílení moci a bohatství spolku, zejména díky vítězstvím nad burgundským vévodou Karlem Smělým během 70. let 15. století a také úspěchu švýcarských žoldnéřů. Od roku 1481 se ke spolku začaly připojovat další kantony.
Švýcarské vítězství nad Švábskou ligou roku 1499 přispělo k faktické nezávislosti na Svaté říši římské. V roce 1506 zavedl papež Julius II. stálou švýcarskou gardu, jež slouží Svatému stolci dodnes. Růst spolku a pověst neporazitelnosti jeho armády utrpěly první šrámy v prohrané bitvě u Marignana roku 1515.
Územní struktura Staré švýcarské konfederace byla velice složitá. Vedle plnoprávných členů, jimiž byly kantony, zde byla spojenecká území (podobně jako kantony vedly samostatnou politiku, přičemž měly uzavřeny spojenecké dohody s jedním, či více kantony), několik patronátů (byly pod protektorátem spojeneckých území, či kantonů), celá řada společných panství (panství spravovaná více kantony) a několik poddanských území (území spravovaná kantonem, či spojeneským územím.
Německojazyčná společná fojtství
Tříúdolní Italská fojtství Jednalo se o společná panství kantonů Uri, Schwyz a Nidwalden
Ostatní Italská fojtství Jednalo se o společná panství osmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Appenzell)
V případě následujících tří fojtství se od roku 1512 jednalo o společná panství dvanácti kantonů, ale již o tři roky později o ně konfederace trvale přišla a nyní se jedná o součást Itálie, přesněji italských regionů Lombardie a Piemontu
Společná panství dvou kantonů Níže jsou uvedena společná panství kantonů Bern a Fribourg
Společná panství kantonů Schwyz a Glarus
Společná panství kantonů Bern a Curych